Česká společnost podle neurologa, filozofa a lékařského etika Jana Payna stále dostatečně nerespektuje svobodu a nepochopila její význam. Payne to uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Za další problém označil nedostatek odvahy, která je podle něj důležitá pro lidské rozhodování i pro fungování společnosti.
Payne rozlišuje mezi vnější a vnitřní svobodou. Vnější svoboda podle něj znamená možnost dělat to, co člověk chce. Sama o sobě ale nemusí být skutečnou svobodou, pokud člověka ovládají jeho okamžitá přání. Vnitřní svoboda spočívá v každodenním rozhodování a ve schopnosti určit si vlastní cíl, například při volbě studia nebo životního partnera.
Nedostatek odvahy v české společnosti Payne vysvětluje mimo jiné malým počtem lidí, kteří se v komunistickém Československu postavili režimu. „Přitom stačilo maličko odvahy a komunismus jsme tu nemuseli mít, tím myslím od roku 1968,“ řekl. Odvahu označil za základní lidskou zkušenost, kterou podle něj může člověk znovu získat i později.
Za takzvanou ztracenou generaci označil lidi narozené v letech 1955 až 1975, kteří dospívali za vlády Gustáva Husáka a během normalizace. Jejich postoje podle Payna ovlivnilo prostředí, v němž vyrůstali. V rozhovoru zmínil také jejich současné politické preference, podle jeho názoru často spojené s podporou hnutí ANO a Andreje Babiše.
Od politiků by Payne odvahu očekával jen omezeně. Podle něj se politici přizpůsobují tomu, co chce veřejnost slyšet, protože jinak riskují, že nebudou zvoleni. Zároveň by měli být odpovědní nejen voličům, ale také vlastnímu svědomí a výkonu svěřené funkce. Payne připodobnil toto dilema k medicíně, kde lékař pečuje o pacienta a současně musí respektovat jeho svobodu.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.