Připravovaná změna třetího pilíře důchodového systému má proměnit doplňkové penzijní spoření z převážně konzervativního produktu v nástroj, který bude více pracovat s dlouhodobým investováním. Vládní návrh nazvaný Lepší penzijko počítá s účinností od 1. ledna 2027. Podle účastníků debaty Hospodářských novin je změna potřebná nejen kvůli vyšším budoucím výnosům, ale také proto, aby peníze odkládané na stáří více podporovaly českou ekonomiku.
Jednou z hlavních částí návrhu je strategie životního cyklu. Ta má nastavit investování podle věku klienta a délky spoření. Mladší účastníci by měli mít větší podíl peněz v dynamických investicích, například v akciových fondech, které mohou více kolísat, ale při dlouhém horizontu nabízejí vyšší výnosový potenciál. S blížícím se důchodem by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších aktiv. Návrh přitom zachovává možnost, aby si klient zvolil vlastní investiční strategii.
Novela zároveň počítá s výrazným omezením poplatků. U standardních účastnických fondů má maximální poplatek za správu klesnout na 0,5 procenta ročně a výkonnostní poplatek má být zrušen. Výkonnostní poplatek je část odměny, kterou si správce účtuje z dosaženého zhodnocení. U alternativních účastnických fondů mají podle návrhu zůstat dosavadní pravidla. Penzijní společnosti upozorňují, že nižší poplatky mohou omezit peníze na správu portfolií, administrativu a distribuci produktů.
Silnější motivaci má reforma nabídnout lidem do 30 let. U nich se navrhuje zvýšit státní podporu na 40 procent vlastního příspěvku účastníka. U dětí do 18 let by se měl minimální měsíční vklad potřebný pro získání státního příspěvku snížit z 500 na 100 korun. Po nejméně deseti letech spoření by pak bylo možné mezi 18. a 36. rokem věku jednou vybrat až třetinu vlastních příspěvků a jejich zhodnocení, aniž by klient musel smlouvu ukončit.
Podle projednávaného návrhu by se měl postupně řešit také osud takzvaných transformovaných fondů, které vznikly ze starého penzijního připojištění. Ty sice poskytují garanci nezáporného výnosu, kvůli ní však investují velmi opatrně. Výsledkem bývá nízké zhodnocení, které nemusí dlouhodobě překonat růst cen. Nový systém má proto více využívat účastnické fondy a dlouhý investiční horizont.
Odborníci v debatě HN upozornili, že úspory v penzijních fondech by mohly vedle zajištění jednotlivců financovat také české startupy, bydlení nebo energetickou infrastrukturu. K tomu by ale podle nich bylo nutné odstranit překážky, které brání širšímu investování do domácích firem a projektů. Poslanecká sněmovna návrh projednává jako sněmovní tisk 285. Podle údajů zaznělých při prvním čtení by zvýšení státní podpory mohlo v roce 2028 zvýšit výdaje rozpočtu zhruba o 1,1 miliardy korun. Změny proto stále mohou doznat úprav a jejich schválení není totéž co platná právní úprava.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.