Před budovou Českého rozhlasu v Praze se v pátek 21. srpna konal pietní akt připomínající 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vedenými Sovětským svazem. Na místě vystoupili mimo jiné prezident Petr Pavel, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Okamuru a Schillerovou část přítomných vypískala, uvedla média informující o průběhu akce.
Událost se odehrála v době, kdy se vede ostrý politický spor o postavení a financování médií veřejné služby. Prezident Pavel ve svém projevu zdůraznil význam médií veřejné služby a upozornil na tlak na jejich omezení. Český rozhlas i Česká televize jsou v současnosti financovány především z koncesionářských poplatků, tedy zákonných plateb domácností a podnikatelských subjektů.
Rozhlasový poplatek pro domácnost nyní činí 55 korun měsíčně. Částka se zvýšila z původních 45 korun od 1. května 2025. Novela současně rozšířila definici přijímače také na zařízení schopná přijímat vysílání přes internet, například mobilní telefon nebo počítač. Domácnost přitom hradí pouze jeden poplatek bez ohledu na počet členů nebo přijímačů, uvádí Český rozhlas.
U podnikatelů a firem se poplatek od loňska neodvozuje od počtu rozhlasových přijímačů, ale zejména od počtu zaměstnanců a pronajímaných dopravních prostředků. Změna měla zohlednit skutečnou velikost podnikatelských subjektů. Podle zprávy Českého rozhlasu o výběru poplatků za rok 2025 novela zvýšila nominální sazbu pro domácnosti a změnila také způsob výběru u firem.
Poplatky zůstávají v legislativním procesu
Vláda 15. června schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby. Český rozhlas ale upozorňuje, že současný zákon o rozhlasových a televizních poplatcích zatím zůstává platný a účinný. Vládní návrh proto musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a následně jej musí podepsat prezident, aby mohl vstoupit v platnost.
Samostatný poslanecký návrh na změnu rozhlasových a televizních poplatků předložila skupina poslanců včetně Okamury. Podle údajů Poslanecké sněmovny byl návrh veden jako sněmovní tisk 201 a k 6. srpnu 2026 se nacházel v legislativním procesu. Debata se týká mimo jiné rozsahu povinnosti platit poplatky a budoucího modelu financování veřejnoprávních médií.
Pískot na pietní akci tak měl vedle symbolické roviny také politický a ekonomický kontext. Kritika Okamury se netýkala pouze jeho účasti na připomínce srpnové okupace, ale zapadá i do sporu o podobu Českého rozhlasu, jeho nezávislost a způsob, jakým mají být jeho služby hrazeny. Přesný počet protestujících ani vyčíslení případného dopadu události na veřejné finance zveřejněny nebyly.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.