Po náročném dni v práci není podle fyziologa a bývalého profesionálního cyklisty Vojtěcha Hačeckého vždy vhodné kompenzovat stres intenzivním tréninkem. Psychická zátěž totiž podle něj představuje pro organismus další nárok, který se může s tvrdým sportovním výkonem sčítat. Člověku může náročné cvičení krátkodobě zlepšit náladu, zároveň ale zatěžuje kardiovaskulární systém a může zhoršit regeneraci.
„Lidé mají často pocit, že stres z práce nejlépe vybijí intenzivním tréninkem. Hlavě to může na chvíli pomoci, ale pro kardiovaskulární systém to představuje další zátěž,“ uvedl Hačecký v podcastu Hospodářských novin. V některých situacích proto podle něj může být vhodnější obyčejná procházka nebo jiný pohyb v nízké intenzitě.
Zóna 2 není synonymem pro maximální výkon
Takzvaná zóna 2 označuje vytrvalostní pohyb v intenzitě pod prvním laktátovým nebo ventilačním prahem. Člověk při něm obvykle zvládá mluvit v celých větách, ale už nejde o úplně nenáročnou aktivitu. V praxi může jít například o svižnou chůzi, lehký běh, jízdu na kole nebo klidné plavání. Přesné hranice se mezi lidmi liší a samotné chytré hodinky je nemusí určit spolehlivě.
Hačecký spojuje pravidelný pohyb v této intenzitě s podporou mitochondrií, tedy buněčných struktur, které vyrábějí energii, a s lepší regenerací. Aktuální odborná literatura ale upozorňuje, že zóna 2 nemá automaticky postavení nejlepšího tréninku pro každého. Přehled publikovaný v časopise Sports Medicine v roce 2025 uvádí, že dosavadní důkazy nepodporují tvrzení, podle kterého je právě tato intenzita optimální pro zlepšení mitochondriální kapacity. Vyšší intenzity mohou být důležité zejména u lidí, kteří mají na cvičení málo času.
Pro běžnou populaci je proto podstatnější pravidelnost než hledání jediné ideální tréninkové zóny. Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým nejméně 150 až 300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně, případně 75 až 150 minut intenzivního pohybu. Součástí týdne by mělo být také posilování hlavních svalových skupin alespoň ve dvou dnech. Lidé, kteří se pravidelně nehýbou, mají začínat menší dávkou a zátěž zvyšovat postupně.
Téma má i hospodářský dopad. Podle Světové zdravotnické organizace se kvůli depresím a úzkostem celosvětově každoročně ztrácí zhruba 12 miliard pracovních dnů. Náklady v podobě nižší produktivity odhaduje organizace na jeden bilion dolarů ročně. Duševní zdraví zaměstnanců proto není jen otázkou volnočasových návyků, ale také pracovních podmínek, řízení lidí a prevence dlouhodobého přetížení.
Praktické doporučení z rozhovoru nespočívá v úplném vynechání náročného sportu. Spíše jde o přizpůsobení intenzity celkové zátěži, včetně stresu, spánku a předchozího tréninku. Po psychicky vyčerpávajícím dni může být vhodnější klidnější aktivita, zatímco tvrdý trénink má smysl zařadit ve chvíli, kdy má tělo dostatek prostoru na zotavení.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.