Počet příslušníků německé armády Bundeswehr dosáhl na konci července zhruba 186 700. Meziročně jde o nárůst asi o 3 700 lidí, tedy přibližně o dvě procenta. Podle stanice Deutsche Welle je současný stav nejvyšší za 13 let a pro německé ministerstvo obrany představuje posun v dlouhodobě obtížném úsilí o rozšíření ozbrojených sil.
Personální růst přichází po letech, kdy Bundeswehr navzdory náborovým kampaním nedokázal stav vojáků významně zvýšit. Oficiální údaje armády uváděly k 30. červnu 2026 celkem 185 196 vojáků v uniformě a 81 193 civilních zaměstnanců. Celkový počet lidí pracujících pro Bundeswehr tak tehdy přesahoval 266 000.
Nárůst počtu vojáků pokračoval také po skončení roku 2025. Bundeswehr tehdy evidoval přibližně 184 200 vojáků, což bylo asi o 3 000 více než na konci předchozího roku. Armáda zároveň oznámila, že během roku 2025 přijala zhruba 25 000 nových vojáků a zaznamenala asi 56 000 žádostí o službu. Počet přihlášek byl podle ní meziročně vyšší o devět procent.
Růst personálu je důležitý zejména vzhledem k novým závazkům Německa v rámci NATO a k plánům na posílení obrany země i aliančního území. Německá vláda stanovila cíl, aby Bundeswehr do roku 2035 disponoval nejméně 260 000 vojáky v aktivní službě a nejméně 200 000 záložníky. Celkově má jít o sílu 460 000 lidí. Současný počet aktivních vojáků je proto stále výrazně pod cílovou úrovní.
Ministerstvo obrany upozorňuje, že rychlost náboru omezuje mimo jiné kapacita výcviku, ubytování a dostupnost instruktorů. Příliš rychlé rozšiřování armády by podle ministerstva znamenalo, že by bylo nutné odvést větší počet zkušených vojáků od běžných úkolů k výcviku nováčků. Vláda proto počítá s postupným navyšováním stavů podle víceletého plánu.
Od 1. ledna 2026 v Německu platí pravidla takzvané nové vojenské služby, která má nábor podpořit především na dobrovolné bázi. Osmnáctiletí muži i ženy dostávají dotazník zjišťující zájem a předpoklady pro službu; muži jej musejí vyplnit, pro ženy zůstává dobrovolný. Od 1. července 2027 má pro muže narozené v roce 2008 a později začít povinné zdravotní posouzení.
Německo formálně brannou povinnost nezrušilo, její výkon však od 1. července 2011 pozastavilo. Současný systém má nejprve stavět na dobrovolnících. Pokud by se jich pro potřeby Bundeswehru nedostávalo nebo by se zhoršila bezpečnostní situace, může Spolkový sněm na návrh vlády rozhodnout o zavedení povinné služby. Ministr obrany Boris Pistorius v minulosti označil posílení aktivních jednotek i záloh za nutnou součást obranných plánů Německa pro příští desetiletí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.