Polsko se připravovalo na možný útok nebo sabotáž zvenčí, místo toho čelilo nejvážnějšímu domácímu bezpečnostnímu incidentu za poslední roky. V sobotu 7. listopadu zahájil čtyřiadvacetiletý muž palbu na hlavním náměstí v Krakově. Podle polských úřadů zemřelo šest lidí a dalších 16 utrpělo zranění, včetně dvou policistů a samotného útočníka. Policie ho po přestřelce zadržela.
Vyšetřovatelé později našli v jeho bydlišti v Ostrowci Świętokrzyském těla jeho rodičů a sestry. Polská prokuratura případ vyšetřuje jako teroristický čin a zároveň prověřuje trojnásobnou vraždu v rodinném domě. Úřady uvedly, že podezřelý měl velmi radikální, ultranacionalistické a krajně pravicové názory. Podle dosavadních informací nebyl vojákem ani policistou, měl však zbrojní licenci.
Varování před Kaliningradem
Událost přišla v době, kdy vláda premiéra Donalda Tuska několik měsíců upozorňuje na rostoucí riziko ruských hybridních operací. Hybridní útoky zahrnují například sabotáž, kybernetické zásahy, dezinformace nebo omezené přeshraniční incidenty, jejichž cílem je vyvolat nejistotu, aniž by došlo k otevřené válce.
Na začátku listopadu Polsko vyslalo k hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí další policisty a protiteroristické jednotky. Tusk 3. listopadu oznámil, že bezpečnostní složky v noci zaznamenaly podezřelý pohyb osob s baterkami na ruské straně hranice a že země podle něj zabránila možné provokaci. Premiér současně připustil, že záměr těchto osob nebylo možné potvrdit. Polské úřady také uvedly, že na možné ozbrojené průniky upozornily domácí i spojenecké zpravodajské služby.
Bezpečnostní opatření mají přímý dopad na veřejné finance. Polsko patří mezi evropské země s nejrychleji rostoucími vojenskými výdaji. Podle materiálu polské vlády mají výdaje na obranu v roce 2026 podle evropské metodiky dosáhnout 3,4 procenta hrubého domácího produktu, tedy celkové hodnoty zboží a služeb vytvořených v ekonomice. Varšava zároveň počítá s tím, že obranné investice budou dál zatěžovat rozpočtový schodek a veřejný dluh.
Mezinárodní měnový fond uvádí, že Polsko zvýšilo počet příslušníků ozbrojených sil ze 116 200 v roce 2020 na 233 800 v roce 2025. Náklady na personál vzrostly ve stejném období z 0,9 na 1,2 procenta HDP. Vedle náboru vojáků země nakupuje moderní techniku a posiluje domácí obranný průmysl. Bezpečnostní rizika tak zvyšují nejen tlak na policii a armádu, ale také dlouhodobé nároky na státní rozpočet.
Střelba v Krakově přidává další nejistotu pro město, které je jedním z hlavních turistických center Polska. Krakov navštěvuje podle polských představitelů přibližně 15 milionů lidí ročně a útok se odehrál v historickém centru na místě, kde se pohybují místní i zahraniční návštěvníci. Vláda vyhlásila na 8. a 9. listopadu státní smutek. Země tak současně řeší ochranu východní hranice, možné ruské sabotážní operace a otázku, jak zabránit domácímu násilí jednotlivce, který měl legálně drženou zbraň.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.