Polsko pokračuje v nejrychlejším rozšiřování obranných kapacit v Evropě. V návrhu rozpočtu na rok 2026 počítá s výdaji na obranu kolem 200 miliard zlotých, což odpovídá přibližně 4,8 procenta hrubého domácího produktu. Varšava tak zůstává mezi zeměmi NATO státem, který vynakládá na obranu nejvyšší podíl výkonu ekonomiky. Podle Severoatlantické aliance činily polské obranné výdaje v roce 2024 zhruba 3,8 procenta HDP a v roce 2025 měly dosáhnout přibližně 4,5 procenta.
Růst výdajů urychlila ruská invaze na Ukrajinu a také rozhodnutí Polska předávat část starší techniky Kyjevu. Varšava následně uzavřela rozsáhlé kontrakty na nákup tanků, dělostřelectva, raketových systémů, letadel a protivzdušné obrany. Objednávky směřují zejména do Spojených států a Jižní Koreje. Polsko nakupuje mimo jiné tanky Abrams a K2, samohybné houfnice K9, raketomety HIMARS a letouny F-35. Cílem je rychle nahradit techniku dodanou Ukrajině a současně vybudovat početně i technologicky silnější armádu.
Tempo ale naráží na první zásadní limit: na trhu práce chybějí lidé. Moderní technika vyžaduje vycvičené posádky, techniky, operátory dronů, specialisty na elektronický boj i pracovníky schopné zajišťovat údržbu. Polské ozbrojené síly proto podporují nábor profesionálních vojáků, dobrovolnou základní přípravu a rozvoj teritoriální obrany. Zájem části veřejnosti roste, mimo jiné kvůli válce na Ukrajině, armáda však musí nové příslušníky nejen získat, ale také dlouhodobě udržet a vycvičit.
Debata se proto neomezuje na profesionální armádu. Někteří Poláci se připravují individuálně, například absolvováním kurzů obsluhy dronů nebo výcvikem na střelnicích. Bývalý novinář Piotr Maciažek, o němž informovaly Hospodářské noviny, si letos v létě dokončil komerční kurz pilota dronu. Podle jeho vyjádření tak reagoval na otázku, jak by se v případě širšího konfliktu zapojil do obrany země.
Druhou brzdou je nejistota, jak přesně má výsledná polská armáda vypadat. Rychlé nákupy po roce 2022 byly vedeny potřebou doplnit ztracené zásoby a posílit odstrašení vůči Rusku. Současně ale vzniklo riziko, že armáda bude provozovat velké množství různých systémů z několika zemí. To komplikuje výcvik, zásobování náhradními díly i údržbu. U části programů se navíc stále řeší rozsah domácí výroby a přenos technologií do polského průmyslu.
Vláda tak musí vedle samotných nákupů financovat také infrastrukturu, sklady, servisní kapacity, munici a výcvik. Obranný rozpočet se zvyšuje v době, kdy Polsko zároveň čelí vysokému rozpočtovému deficitu a rostoucím nákladům na obsluhu veřejného dluhu. Podle polského ministerstva obrany se výdaje na obranu během čtyř let zvýšily přibližně z 60 miliard zlotých v roce 2022 na zhruba 200 miliard zlotých plánovaných pro rok 2026. Peníze tedy přibývají rychle, schopnost armády je proměnit v plně využitelné kapacity však závisí na lidech, výrobních možnostech a jasném dlouhodobém plánu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.