Praha pro Starosty, Brno pro lidovce.Kdo po volbách slaví a komu zhořkla neděle?

V Praze vítězství STAN, v Brně nástup lidovců se Starosty a v Ústí nad Labem většina pro jediné uskupení. ANO zůstává první v šesti krajských městech, na řadě míst však ztrácí křesla. Senát má pět jistých vítězů; o dalších 22 mandátech se rozhodne za týden. A na Žďársku už první kolo připomnělo, že jeden hlas může opravdu změnit výsledek.

Stav k 11. říjnu 2026 po sečtení všech okrsků. Zpravodajský přehled s odděleným komentářem. Údaje o koaličních jednáních zachycují nedělní dopolední zprávy.

V Praze dvě sedmnáctky. V Ústí dvaadvacet křesel pro vítěze. Na Žďársku rozdíl jediného hlasu. Tři čísla vystihují, jak rozdílné příběhy přinesl volební víkend 9. a 10. října: někde se začíná složitě vyjednávat, jinde má vítěz dost hlasů sám a v senátních obvodech se už rozbíhá další kampaň.

Komunální mapa přitom nedává jediné jednoduché vysvědčení. Kandidátky ANO či ANO s nezávislými skončily první v Ostravě, Plzni, Olomouci, Pardubicích, Karlových Varech a Zlíně. V roce 2022 jich bylo mezi třinácti krajskými městy osm. Současně ale platí, že i letošní první místo často provází úbytek mandátů. Právě proto je užitečnější podívat se na konkrétní radnice než pouze počítat vítězné vlaječky.

Třináct krajských měst v jedné tabulce

Poslední sloupec srovnává mandáty získané ve volbách, nikoli velikost klubů těsně před hlasováním; v Plzni jde v obou letech o ANO a nezávislé. Procenta přebíráme z XML ČSÚ, některé mediální přehledy se kvůli způsobu zobrazení liší o setinu. Praha je v přehledu zároveň městem i krajem, samostatný řádek pro Středočeský kraj proto není.

Praha: Hlaváček vyhrál. Rozhodovat se bude o sestavě partnerů

STAN získal 23,17 procenta a 17 mandátů. Spolu pro Prahu, letos tvořené ODS a TOP 09, má 22,05 procenta a také 17 křesel. Praha sobě obsadí 13 míst, ANO jedenáct a Piráti sedm. Starostové se proti volbám 2022 posunuli z pěti zastupitelů na sedmnáct, Praha sobě z jedenácti na třináct. ANO kleslo ze čtrnácti na jedenáct a Piráti ze třinácti na sedm.

Pro lídra STAN Petra Hlaváčka to znamená několik početně možných cest. Společně se Spolu by měl 34 z 65 hlasů, zatímco STAN, Praha sobě a Piráti by dohromady disponovali 37 křesly. Jde o prostý součet mandátů, nikoli o oznámené koaliční smlouvy. Hlaváček podle Novinek avizoval jednání se všemi třemi uskupeními; Tomáš Portlík ze Spolu označil STAN za nejbližšího partnera.

Piráti mají slabší zastoupení, přesto zůstávají součástí jedné z početně životaschopných variant. U Spolu je nutná výhrada ke srovnání: v roce 2022 získala značka 19 mandátů, tehdejší kandidátka však zahrnovala také KDU-ČSL. Pokles na sedmnáct tedy popisuje výsledek odlišně složených kandidátek, ne přesnou ztrátu totožné koalice.

Brno: osmnáct křesel pro lidovce a Starosty, Hruška jedná o vedení města

Lidovci a Starostové získali 27,38 procenta a 18 mandátů, zatímco před čtyřmi lety jich měli deset. ODS, TOP 09 a nezávislí skončili s 18,89 procenta a třinácti křesly. ANO má jedenáct, Zelené Brno šest, Piráti a Fakt Brno TU! čtyři a Za Lužánky tři. Pro většinu je potřeba 28 zastupitelů.

Vítězný lídr Jakub Hruška přizval k jednání všechny další úspěšné kandidátky kromě ANO. Podle nedělní zprávy iROZHLASu se počítá s tím, že by se primátorem stal právě on. Uvažované široké spojení by mělo 44 z 55 mandátů. V době uzávěrky šlo stále o vyjednávání; obsazení funkcí proto nelze vydávat za dokončenou volbu vedení města.

Politolog Jakub Šedo pro ČT24 spojil výrazný úspěch vítězné koalice s její viditelnou kampaní a odvedenou prací. Brněnský výsledek tak nabízí víc než prostou výměnu stran na prvním a druhém místě: mění se i vyjednávací váha partnerů, kteří se mohou znovu sejít u jednoho stolu.

Ústí: vítěz si vystačí sám. Budějovice: nová značka se starými tvářemi

Ústí nad Labem patří k nejzřetelnějším změnám. Jedno Ústí získalo 51,25 procenta a 22 ze 37 mandátů. Vlastní většina mu umožňuje sestavit vedení města bez další kandidátky. ANO se propadlo ze třinácti křesel získaných v roce 2022 na šest. Jeho zástupce Tomáš Hrubý výsledek podle ČT24 označil za porážku a vítězi poblahopřál.

Za názvem Jedno Ústí stojí široké spojení PRO! Ústí, Pirátů, Zelených, STAN, TOP 09, Ústeckého fóra občanů a Našeho Česka. Lídr Tomáš Vohryzka uvedl, že chce do změn zapojit všechny zvolené zastupitele. Výsledek proto není možné připsat jedné celostátní straně: uspěla společná místní nabídka.

V Českých Budějovicích zvítězilo Naše Česko se ziskem 29,57 procenta a patnácti mandátů. Občané pro Budějovice a Starostové mají devět, ANO osm, Piráti a Budějčáci šest, ODS čtyři a Společně pro Budějovice tři. ANO proti roku 2022 přišlo o pět křesel, ODS o dvanáct.

Za prudkým propadem značky ODS je však podstatný příběh: podle ČT24 na konci roku 2025 přešlo čtrnáct ze šestnácti jejích zvolených zastupitelů do hnutí Martina Kuby Naše Česko, včetně primátorky Dagmar Škodové Parmové. Nová značka tak neznamená úplně nový personální tým. Kuba po volbách upozorňoval, že vyhrocená kampaň může ztížit domluvu. Samotný vítěz má patnáct křesel, většina vyžaduje třiadvacet.

Ostrava a Plzeň: dvě vítězství ANO, dva rozdílné výsledky

V Ostravě ANO vyhrálo s 26,24 procenta a 18 mandáty. Oproti roku 2022 ztratilo tři křesla. Uskupení srdcOVA má třináct, Starostové pro Ostravu dvanáct, Ostravak sedm a Motoristé pět. SPD ani Piráti tentokrát mandát nezískali; v roce 2022 měli sedm, respektive tři. Vítěz tedy zůstává nejsilnější jednotlivou kandidátkou, ke většině 28 hlasů ale potřebuje partnera či partnery.

V Plzni ANO a nezávislí naopak posílili: 31,69 procenta znamená osmnáct mandátů proti patnácti před čtyřmi lety. Výrazně rostl také STAN, ze čtyř křesel na deset. ODS jich má osm, PRO PLZEŇ s podporou lidovců šest a Chceme Plzeň pět. Piráti se z dosavadních čtyř mandátů dostali na nulu. Přímé porovnání samostatné ODS s někdejší koalicí Spolu by bylo zavádějící; její tehdejší partneři letos kandidovali v jiných sestavách.

Liberec, Olomouc a východ Čech: kde se mění síla partnerů

Liberec: Starostové pro Liberecký kraj mají 28,36 procenta a čtrnáct křesel. Lepší Liberec jich získal jedenáct, ANO osm a Liberec otevřený lidem a Piráti šest. ANO tedy proti roku 2022 ztratilo tři mandáty. Protože ke většině stačí dvacet hlasů, každý ze tří zbývajících klubů by při jednotném hlasování dokázal vítězi většinu zajistit. To je výpočet možností, nikoli informace o dohodě.

Olomouc: ANO vyhrálo s 25,89 procenta a třinácti mandáty, tři proti roku 2022 ztratilo. STAN obsadí devět míst. Dalších šest uskupení si rozdělí zbývajících třiadvacet křesel. Vítěz potřebuje pro většinu ještě nejméně deset hlasů; případné spojení pouze se STAN by zůstalo o jeden pod potřebnými 23.

Hradec Králové: vítězná kandidátka HDK a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků získala jedenáct mandátů. Podle Novinek už se tým primátorky Pavlíny Springerové dohodl s Piráty a Starosty a se spojením Změny, Zelených a lidovců. Dohromady mají dvacet ze 37 hlasů. Jednání přitom mohou pokračovat i s dalšími subjekty. ANO má deset křesel, proti roku 2022 o tři méně.

Pardubice: ANO je první s deseti mandáty, ztratilo dva. ODS Pardubice má sedm; Žijeme Pardubice a STAN po pěti. Zlín: vítězné ANO kleslo ze čtrnácti na deset, STAN naopak vzrostl ze tří na devět. Karlovy Vary: ANO zůstává první s deseti křesly, ale přišlo o čtyři; VARY+ získalo devět. Jihlava: vede Tým Pro Jihlavu – ODS, lidovci, TOP 09 se šestnácti mandáty. ANO skončilo druhé s deseti, o čtyři níže než v roce 2022.

Politici mluví o úspěchu i zklamání. Co říkají samotná čísla?

Vít Rakušan výsledek ANO v Praze označil za „celkem propadák“ a podle Blesku zdůraznil, že jeho hnutí nemá být součástí budoucí pražské koalice. Andrej Babiš naopak pražský výsledek vysvětloval dlouhodobou nevraživostí vůči své osobě. To jsou povolební interpretace politických soupeřů. Samotné hlasování důvody jednotlivých voličů nezjišťuje.

Politolog Jan Hruška v rozhovoru pro iROZHLAS označil za poražené především SPD a Motoristy. Jejich slabší výkon spojoval mimo jiné s tím, že účast ve vládě oslabuje protestní apel. U Starostů zdůraznil význam známých místních osobností. Rozhovor vznikal ještě během sobotního sčítání, proto jeho hodnocení uvádíme jako analytický pohled, nikoli jako další sadu konečných výsledků.

Senát: pět jmen už má jistotu, dvaadvacet obvodů čeká finále

V prvním kole se volilo ve 27 obvodech a účast dosáhla 43,31 procenta. Nadpoloviční většinu platných hlasů získalo pět kandidátů, takže v jejich obvodech druhé kolo nebude. O zbývajících 22 mandátech rozhodne 16. a 17. října dalších 44 postupujících. První kolo proto není konečným výsledkem letošní obměny Senátu.

Grolichovo vítězství ve Vyškově je úspěchem lidoveckého předsedy, zatímco Tomáš Fiala obhájil mandát pod značkou Naše Česko. Podle souhrnu ČT24 mají Starostové mezi zvolenými či postupujícími čtrnáct kandidátů, ANO třináct finalistů a ODS devět. Tyto součty sledují politické zázemí kandidátů; nelze je zaměňovat s už získanými křesly ani s úplným výčtem všech stran, které jednotlivé kandidáty podporují.

Žďársko: 11 373 proti 11 372. Tady není „každý hlas“ jen fráze

První místo obsadil Michal Šmarda s 27,60 procenta. Za ním se však odehrál mimořádně těsný souboj: Josef Klement získal 11 373 hlasů, Radek Černý 11 372. Oba mají při zobrazení na dvě desetinná místa shodných 25,62 procenta. Rozhodující je absolutní počet hlasů a do druhého kola podle zveřejněných výsledků postupuje Klement.

Černý podle Novinek a ČTK uvedl, že zřejmě bude usilovat o přepočítání. To samo o sobě neznamená, že přepočet již proběhl nebo že byl výsledek změněn. Právě tento obvod ukazuje, proč je vedle procent potřeba sledovat i skutečné počty hlasů.

Souboje, které budou přitahovat pozornost

Praha 1: Jiří Padevět získal 49,64 procenta, těsně pod hranicí vítězství v prvním kole. Ve druhém se utká s Janem Čižinským, který má 27,74 procenta. Padevětův náskok je výrazný, další hlasování však začíná s novou účastí a žádné hlasy se do něj automaticky nepřevádějí.

Brno-město: Zdeněk Papoušek s 42,08 procenta vyzve Karla Zitterbarta s 24,45 procenta. Podle Novinek jde o souboj dvou dosavadních senátorů; Zitterbart změnil obvod a přesunul se z Vyškovska do Brna. Plzeň-město: Karel Řehka má 32,86 procenta a Lucie Kantorová 27,26 procenta. Dosavadní senátor Lumír Aschenbrenner skončil třetí.

Česká Lípa: do finále jdou Jitka Volfová s 35,05 procenta a Martin Půta s 32,66 procenta. Dosavadní senátor Jiří Vosecký nepostoupil. Hradec Králové: Martin Dvořák získal 25,13 procenta, Zuzana Ceralová Petrofová 21,94 procenta. Také zde je už jisté nové jméno v Senátu, protože Jan Holásek do druhého kola neprošel.

Přerov: Jakub Navařík a Petr Vrána postupují s 38,54 a 37,62 procenta; dělilo je 369 hlasů. Ostrava-město: Ondřej Šimetka má 46,74 procenta, Lucie Baránková Vilamová 30,61 procenta. Rozdílné náskoky napovídají výchozí pozici, ale nejsou předpovědí konečného vítěze.

Všech 22 dvojic pro druhé kolo

Kandidáti jsou v každém řádku seřazeni podle výsledku prvního kola. Číslo v závorce označuje senátní obvod, který se nemusí územně shodovat se stejnojmenným městem či městskou částí.

Tabulka zachycuje postup podle zveřejněných výsledků k 11. 10. 2026.

Co bude rozhodovat v dalších dnech

Na radnicích se pozornost přesune od procent k dohodám: kdo najde většinu, jak si rozdělí odpovědnost a na kterých prioritách se shodne. U Senátu začne krátký týden, během něhož se finalisté pokusí získat i voliče neúspěšných soupeřů. Komunální vítězství a postup do senátního finále jsou dvě odlišné věci – letošní víkend to ukázal i v rámci stejných měst.

Zdroje a způsob ověření

Výsledková čísla jsme porovnali s otevřenými daty Českého statistického úřadu pro všech 13 měst a všech 27 senátních obvodů. Srovnání komunálních mandátů vychází z řádných voleb 23.–24. září 2022. U Senátu uvádíme letošní první kolo; běžný šestiletý mandát nelze srovnávat s komunálním čtyřletým cyklem. Reakce a koaliční zprávy přebíráme s uvedením původního média. Komentář je odlišen od výsledků a od citovaných vyjádření.

Tento článek je statickým snímkem k 11. říjnu 2026. Pozdější koaliční dohody, případná rozhodnutí o volebních stížnostech a výsledky druhého kola v něm nejsou automaticky aktualizovány.

• ČSÚ: komunální volby 2026, otevřená data
• ČSÚ: komunální volby 2022, otevřená data
• ČSÚ: výsledky prvního kola senátních voleb 2026 (XML)
• Ministerstvo vnitra: termíny senátních voleb 2026
• Novinky: Praha – mandáty a první koaliční reakce, 11. 10. 2026
• iROZHLAS: Brno – jednání o široké koalici, 11. 10. 2026, 9:53
• ČT24 / ČTK: Jedno Ústí a reakce vítězů i poražených
• ČT24 / ČTK: České Budějovice a proměna místní ODS
• Novinky: Hradec Králové – dohoda na koalici, 11. 10. 2026, 8:16
• ČT24 / ČTK: první kolo Senátu a výsledky politických uskupení
• Novinky: Žďársko – o postupu rozhodl jediný hlas
• iROZHLAS: rozhovor s politologem Janem Hruškou, 11. 10. 2026
• Blesk: povolební vyjádření Víta Rakušana a Andreje Babiše
• Novinky: celkové výsledky komunálních voleb a účast
• Novinky / ČTK: přehled senátních soubojů a jejich aktérů
• ČT24: průběžné zpravodajství, včetně ranních reakcí 11. 10. 2026