Pražské univerzity a výzkumné ústavy se obávají dalšího zhoršení podmínek pro financování vědy. Po omezení prostředků navržených ve státním rozpočtu přichází nejistota také z Bruselu. Evropská komise chce pro období 2028 až 2034 změnit systém evropských fondů a více peněz navázat na výsledky, plnění milníků a dohodnuté reformy. Pro hlavní město to může znamenat složitější přístup k podpoře výzkumných projektů.
Praha patří mezi nejbohatší regiony Evropské unie, a proto už dnes nemá při čerpání kohezních fondů stejné postavení jako většina českých krajů. Kohezní politika má především pomáhat méně rozvinutým oblastem. Nový návrh pravidel má tuto logiku dále posílit a současně sloučit několik dosavadních fondů a programů do národních a regionálních partnerských plánů. O rozdělení peněz by tak ve větší míře rozhodovaly priority jednotlivých států a měřitelné výsledky.
Pražské instituce upozorňují, že vysoký hrubý domácí produkt metropole nevystihuje její roli ve vzdělávání a výzkumu. V hlavním městě sídlí univerzity, ústavy Akademie věd i výzkumná pracoviště, jejichž projekty mají dopad na celou republiku. Podle Českého statistického úřadu dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v Praze v roce 2024 téměř 60,2 miliardy korun. To odpovídalo 41 procentům celkových výdajů v Česku. Ve výzkumu a vývoji v metropoli pracovalo téměř 46,7 tisíce zaměstnanců v evidenčním počtu.
Praha soustřeďuje výzkumné kapacity
Největší část pražských výdajů připadala na podnikatelský sektor, který se na celku podílel 54 procenty. Vládní sektor představoval 25 procent a vysoké školy 19 procent. Výzkum a vývoj se v Praze podílel na tvorbě regionálního hrubého domácího produktu 2,8 procenta. Omezení evropské podpory by proto nemuselo dopadnout jen na jednotlivé ústavy, ale také na spolupráci univerzit s firmami a na obnovu přístrojového vybavení.
Dalším problémem je domácí rozpočet. Podle dostupných informací má návrh výdajů na vědu a výzkum pro rok 2026 zaostat přibližně o dvě miliardy korun za částkou, kterou doporučovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Celkový objem se pohybuje kolem 45 miliard korun a podle Ministerstva financí představuje zhruba 0,63 procenta HDP. Kritici upozorňují, že do této částky se započítávají také prostředky z evropských zdrojů, jejichž dostupnost se po skončení současného programového období může změnit.
Nová evropská pravidla zatím nejsou definitivní. Evropská komise představila návrh rozpočtu a systému financování pro roky 2028 až 2034, o jeho podobě ale stále jednají členské státy a Evropský parlament. Českému státu zároveň vzniká úkol vyjednat, aby se do národního plánu dostaly výzkum, inovace a rozvoj univerzitních kapacit. Ministerstvo pro místní rozvoj mezi české priority pro další období výzkum a inovace zařadilo, zároveň ale počítá s koncentrací podpory do menšího počtu oblastí a s větším důrazem na prokazatelné výsledky.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.