Průměrná délka života v Česku roste, samotné prodlužování života ale podle odborníků nestačí. Posledních 18 let lidé často prožívají s chronickými nemocemi nebo bolestí, což zvyšuje tlak na zdravotní systém i veřejné rozpočty. Roční náklady českého zdravotnictví se nyní pohybují kolem půl bilionu korun. Na Health & Longevity Summitu 2026, který pořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci s klinikou EliteMedical, proto zaznívala především potřeba posílit prevenci a podporovat zdravé stárnutí.
Jedním z hlavních sdělení bylo, že prevence nemá být omezena pouze na léčbu již vzniklých potíží. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bude delší život vyžadovat změnu přístupu a větší důraz na předcházení nemocem. Patří sem pravidelné kontroly, očkování, pohyb, spánek a strava, ale také včasné zachycení rizik, která člověk nemusí subjektivně pociťovat.
Cholesterol se posuzuje podle celkového rizika
Diskuse se věnovala také cholesterolu. Odborníci upozornili, že samotné označení hodnoty za „normální“ nemusí znamenat stejné riziko pro každého člověka. Lékaři při rozhodování zohledňují například věk, krevní tlak, kouření, cukrovku, prodělané kardiovaskulární onemocnění a další faktory. Hladina LDL cholesterolu, tedy takzvaného „špatného“ cholesterolu, se proto nemá vykládat izolovaně. U části lidí může být důvod ke snižování hodnot i tehdy, když se laboratorní výsledek vejde do běžně uváděného rozmezí.
Další z postřehů se týkal střevního mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů žijících v trávicím traktu. Jeho stav ovlivňuje zejména jídelníček, dostatek vlákniny, pestrost potravin a celkový životní styl. Na summitu však zaznělo, že významnou roli mohou mít také sociální vztahy. Rodina, přátelé a pravidelný kontakt s lidmi podle prezentovaných odborných názorů představují pro zdraví důležitý faktor, který nelze nahradit samotným užíváním doplňků stravy.
Výživa byla jedním z dalších témat. Experti Pavel Suchánek, Jiří Votruba a Eliška Selinger doporučovali vycházet z běžných potravin a jídel, které znaly už předchozí generace, a současně se řídit současnými vědeckými poznatky. Debata se vedla o tom, kdy má smysl omezovat maso a jak nastavit příjem bílkovin. Podle popsaných závěrů není správné používat jedinou dietu pro všechny věkové skupiny; potřeby se mění podle věku, zdravotního stavu a fyzické aktivity.
Čísla Eurostatu ukazují, že Češi měli v roce 2023 očekávanou délku života bez omezení běžných aktivit 62,6 roku u žen a 61,5 roku u mužů. Ukazatel se liší od celkové délky života: měří období, které člověk prožije bez významného omezení zdravotním stavem. Právě rozdíl mezi délkou života a délkou života ve zdraví je podle účastníků summitu důvodem, proč má prevence ekonomický význam. Může oddálit vznik nemocí, snížit potřebu nákladné péče a udržet lidi déle schopné samostatného života i práce.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.