Přívalové povodně v Himálaji se mohou objevit téměř bez varování. V úzkých horských údolích se voda rychle soustředí do říčních koryt a nabírá s sebou kamení, bahno, led i části svahů. Proud pak postupuje níže do obydlených oblastí rychlostí, která lidem často ponechává jen velmi krátký čas na evakuaci.
Podle informací Deutsche Welle mohou takové události vyvolat různé mechanismy. Patří mezi ně mimořádně silný déšť během monzunu, sesuv půdy, pád části ledovce nebo takzvaná povodeň z protržení ledovcového jezera, známá pod zkratkou GLOF. V posledním případě se voda hromadí za přirozenou hrází z ledu a kamení. Když hráz povolí, uvolní se nárazově velké množství vody.
Právě pád ledu a kamení je podle předběžných zjištění jedním z možných vysvětlení katastrofy, která 26. srpna zasáhla oblast na hranici Nepálu a Tibetu. Agentura Associated Press uvedla, že kus ledovce mohl dočasně přehradit řeku a následně vytvořit jezero, jehož hráz se protrhla. Jiná předběžná vysvětlení hovoří o ledovcové lavině nebo řetězové reakci, při níž sesuv uvolnil vodu a sedimenty do říčního systému. Přesný průběh události vědci dál ověřují.
Riziko zvyšuje oteplování horských oblastí. Ledovce ustupují a v jejich okolí vznikají nebo se zvětšují jezera, která jsou často ohraničena nestabilními nánosy kamení. Vyšší teploty mohou zároveň oslabovat led a měnit podmínky na svazích. Vědci však upozorňují, že u jednotlivé katastrofy nelze bez podrobné analýzy automaticky určit, jak velkou roli sehrála změna klimatu. Spouštěčem může být také přívalový déšť, sesuv nebo zemětřesení.
Horský terén komplikuje nejen předpověď, ale i záchranné práce. Měřicí stanice jsou v odlehlých údolích obtížně dostupné, signál může být přerušen a silnice i mosty často zničí samotná povodeň. Varovný systém, který sleduje hladinu řeky až v nižších polohách, navíc nemusí zachytit nebezpečí vznikající přímo u ledovce nebo vysoko v údolí.
Nepál proto rozšiřuje monitoring řek, ledovcových jezer a dalších rizikových míst. Součástí prevence jsou automatické senzory, satelitní snímky, sirény, mobilní upozornění a komunitní dobrovolníci, kteří předávají varování obyvatelům. Systémy ale musí fungovat přes hranice, protože voda může vzniknout v Tibetu a během krátké doby zasáhnout Nepál. Odborníci podle Deutsche Welle a dalších médií zdůrazňují, že s rostoucí nestabilitou horského prostředí bude důležité spojit sledování ledovců, srážek, sesuvů i průtoku řek do jednoho rychlého varovného mechanismu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.