Útoky, při nichž pachatel najede autem nebo nákladním vozem do lidí, se v posledních letech opakují v různých zemích. Vozidlo je snadno dostupné, rychlé a nevyžaduje speciální výcvik ani složitou přípravu. Právě proto bezpečnostní složky označují tento způsob násilí za metodu s nízkou mírou technické náročnosti, která může způsobit velké množství obětí během několika minut.
Výrazným mezníkem se stal útok v Nice z 14. července 2016. Řidič nákladního vozu tam během oslav francouzského státního svátku najel do davu a zabil 86 lidí. Podobné útoky následovaly mimo jiné v Berlíně, Londýně a Barceloně. K používání vozidel jako zbraní v minulosti otevřeně vybízela také teroristická organizace Islámský stát. Ne každý případ má ale náboženský nebo politický motiv.
To ukázala i série incidentů v Německu. V prosinci 2024 najelo vozidlo do vánočních trhů v Magdeburku. Zemřelo šest lidí a téměř 300 dalších utrpělo zranění. Podezřelým byl saúdskoarabský lékař, který podle dostupných informací vystupoval proti islámu a sympatizoval s německou pravicově populistickou stranou Alternativa pro Německo. V únoru 2025 pak řidič v Mnichově vjel do demonstrace odborářů. Zemřeli dva lidé a desítky dalších byly zraněny; vyšetřovatelé u podezřelého zvažovali nábožensky motivovaný čin.
V březnu 2025 vůz v Mannheimu narazil do lidí v centru města. Podle agentury Reuters zemřeli nejméně dva lidé a dalších 11 utrpělo zranění. Ani u podobných případů však nelze automaticky předpokládat společný ideologický základ. Odborníci upozorňují, že pachatelé mohou být islamističtí radikálové, pravicoví extremisté, lidé s psychickými problémy nebo osoby vedené osobní záští a pocitem křivdy. Společným prvkem tak často není přesvědčení, ale samotný způsob útoku.
Napodobování i rychlá příprava
Výzkumníci popisují najíždění do davu také jako napodobivý typ násilí. Pachatel se může inspirovat předchozími útoky, aniž by sdílel jejich ideologii. Události se šíří prostřednictvím médií a sociálních sítí a mohou rozšířit představu, že automobil představuje jednoduchý nástroj k vyjádření hněvu vůči společnosti. Některé útoky navíc vznikají spontánně nebo po krátké přípravě, takže je obtížné je odhalit tradičními zpravodajskými metodami.
Ochrana veřejných míst proto nemůže spočívat pouze v odhalování konkrétních pachatelů. Bezpečnostní úřady doporučují oddělovat silnice od chodníků, bránit přímému vjezdu do pěších zón a při velkých akcích používat dočasné zábrany. Rizikem jsou zejména otevřená prostranství, kde může vůz nabrat rychlost, a dlouhé fronty lidí podél komunikací. Britský úřad National Protective Security Authority upozorňuje, že fyzické bariéry nemohou chránit každé veřejné místo a jejich nasazení musí vycházet z místního posouzení rizik. Důležitá je také rychlá detekce incidentu a připravenost policie, pořadatelů i zdravotníků.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.