Vědci nenašli mezi dosud analyzovanými pozůstatky druhu Homo naledi žádný přesvědčivý důkaz přítomnosti samce. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Cell, která zkoumala proteiny zachované v zubní sklovině 23 fosilních zubů z jeskynního systému Rising Star v Jihoafrické republice. Vzorky představují nejméně 20 různých jedinců, kteří žili před více než 240 000 lety.
Výzkumníci se zaměřili na takzvanou paleoproteomiku, tedy určování vlastností dávných organismů pomocí bílkovin zachovaných ve fosiliích. Zubní sklovina patří mezi tkáně, které mohou proteiny uchovat i v případech, kdy se DNA už nedochovala. Tým analyzoval mimo jiné bílkoviny amelogenin X a amelogenin Y. Druhá z nich je spojena s chromozomem Y a u současných lidí i některých dalších homininů slouží jako známka biologického pohlaví.
Proteinové sekvence odpovídající amelogeninu X se podařilo získat ze všech zkoumaných vzorků. Naproti tomu žádný z 20 hodnocených jedinců neposkytl spolehlivý signál specifický pro amelogenin Y. Statistické vyhodnocení označilo 19 jedinců s pravděpodobností přes 95 procent za samice. U zbývajícího vzorku výsledek samičímu pohlaví odpovídal, ale s menší mírou jistoty.
Výsledek je důležitý také proto, že fosilie Homo naledi vykazují jen malý rozdíl ve stavbě těla mezi jedinci, který by mohl odpovídat pohlavnímu dimorfismu. Vědci dosud předpokládali, že samci a samice tohoto druhu si byli tělesně podobní. Nová analýza nabízí jiné vysvětlení: soubor pozůstatků z jeskyní může být výrazně vychýlený ve prospěch samic.
Jeskynní pohřebiště zůstává hypotézou
Jedním z možných vysvětlení je, že skupina Homo naledi ukládala do konkrétních částí jeskyně mrtvé samice. Vědci už dříve popsali nálezy z Rising Star jako možné doklady záměrného ukládání těl. Tato interpretace je však předmětem odborné debaty a samotná nepřítomnost mužských proteinových markerů ji nepotvrzuje. Pozůstatky mohly vzniknout také jiným způsobem, například činností vody, sesuvy nebo jiným dosud neznámým mechanismem.
Studie zároveň upozorňuje na významné omezení metody. Výzkumníci předpokládali, že se příslušné části amelogeninu v Homo naledi chovají podobně jako u dnešních lidí a dalších zkoumaných homininů. Teoreticky proto nelze zcela vyloučit, že samci tohoto druhu měli změněnou nebo neaktivní variantu genu AMELY. Takový scénář by způsobil, že by se jejich mužské pohlaví touto metodou obtížně rozpoznávalo.
Analýza přinesla také první podrobnější molekulární údaje o Homo naledi. Ve vzorcích se podařilo určit několik proteinů zubní skloviny a najít rozdíly v některých aminokyselinách oproti člověku, neandertálcům a denisovanům. Další vzorky z jeskynního systému i z jiných nalezišť by mohly ukázat, zda současný výsledek odráží skutečné chování tohoto druhu, nebo pouze výběr fosilií, které se dosud podařilo objevit.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.