První odhady výsledků izraelských parlamentních voleb ukazují na těsný souboj mezi vládním táborem premiéra Benjamina Netanjahua a stranami, které se ho snaží sesadit. Netanjahuův Likud má podle projekcí zůstat nejsilnější jednotlivou stranou, širší proti-Netanjahuovský blok by však mohl získat více mandátů. Ani jedna ze stranických skupin přesto podle dostupných odhadů nedosáhne na většinu v parlamentu.
Kneset má 120 poslanců a k vytvoření vlády je zapotřebí podpory nejméně 61 z nich. Projekce zveřejněné po uzavření volebních místností se podle izraelských médií liší, shodují se ale v tom, že výsledek neposkytuje žádnému táboru jednoduchou cestu k sestavení vlády. Rozdělení mandátů navíc může ovlivnit, zda se některé menší strany dostanou přes volební práh.
Likud podle prvních odhadů obhájil pozici nejsilnějšího samostatného uskupení, jeho pravicoví a náboženští spojenci ale zaostávají za hranicí potřebnou k většině. Proti-Netanjahuovské strany mají početní převahu především díky uskupením kolem bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota a dalším centristickým či sekulárně pravicovým stranám. Ani jejich případná společná sestava však sama o sobě nemusí získat dostatek poslanců.
Rozhodující tak mohou být arabské strany a další menší formace, které se před volbami nezařadily jednoznačně k žádnému z hlavních bloků. Jejich podpora by mohla být důležitá při hlasování o nové vládě, zároveň ale není jisté, zda by byly ochotné vstoupit do koalice nebo ji přímo podpořit. Izraelská politika je dlouhodobě založena na koaličním vyjednávání, protože žádná jednotlivá strana v minulosti nezískala většinu v Knesetu.
Rozhodnou povolební jednání
Podle agentury Reuters může nejasný výsledek vést k dlouhým jednáním mezi stranickými lídry. Prezident Isaac Herzog po oficiálním vyhlášení výsledků konzultuje parlamentní strany a pověří sestavením vlády politika, který má podle jeho odhadu největší šanci získat podporu většiny. Nemusí jít automaticky o předsedu nejsilnější strany, i když výsledek Likudu může Netanjahuovu pozici při vyjednávání posílit.
Volby se konaly v době, kdy Izrael stále řeší dopady útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023 a následných válek v Pásmu Gazy i v dalších částech regionu. Hlasování je zároveň prvním celostátním testem Netanjahuova vedení od začátku tohoto období. Pokud žádný tábor vládu nesestaví, může země zůstat v politickém provizoriu a otevřít se možnost dalších voleb.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.