Rychlost biologického stárnutí souvisí se složením střevního mikrobiomu, ukazuje studie vědců z University of Hawaiʻi at Mānoa. Rozdíly mezi bakteriálními společenstvy ve střevě odpovídaly přibližně 15 procentům variability v tom, jak rychle se u jednotlivých lidí projevují molekulární známky stárnutí. Některé mikroorganismy byly častější u lidí s pomalejším stárnutím, jiné naopak u účastníků s rychlejším.
Výsledky zveřejnil časopis Scientific Reports. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice a krve od 123 dospělých lidí různého věku. Ve stolici zjišťovali, jaké bakterie se ve střevě nacházejí, a v krvi hledali molekulární ukazatele, podle nichž lze odhadovat tempo biologického stárnutí. To se liší od chronologického věku: zatímco ten udává počet let od narození, biologické ukazatele se snaží zachytit, jak rychle v těle probíhají změny spojené se stárnutím.
Studie se zaměřila mimo jiné na ukazatel DunedinPACE. Jde o výpočet založený na změnách v DNA, konkrétně na takzvané DNA metylaci, tedy chemických úpravách, které ovlivňují aktivitu genů, aniž by měnily samotnou genetickou sekvenci. Vyšší hodnota ukazatele odpovídá rychlejšímu tempu biologického stárnutí.
Mezi bakterie s nejsilnější souvislostí s pomalejším biologickým stárnutím patřil druh Bifidobacterium adolescentis. Naopak Succinivibrio dextrinosolvens vykazoval jednu z nejvýraznějších vazeb na rychlejší stárnutí. Výzkumníci ale zdůrazňují, že tyto výsledky popisují statistickou souvislost. Neznamená to, že přítomnost konkrétní bakterie sama o sobě stárnutí zpomaluje nebo že její odstranění by proces urychlilo.
Výsledek zatím není návodem k léčbě
Střevní mikrobiom je ovlivňován jídelníčkem, životním stylem, prostředím a dalšími každodenními vlivy. Právě proto může podle autorů sloužit jako jeden z ukazatelů rozdílů mezi lidmi v jejich dlouhodobém zdraví. Studie zahrnula také původní obyvatele Havaje a obyvatele tichomořských ostrovů, kteří bývají ve výzkumu stárnutí a střevních mikroorganismů zastoupeni méně.
Podle studie zveřejněné v časopise Scientific Reports však zatím není možné říci, zda cílená změna střevního mikrobiomu dokáže tempo biologického stárnutí ovlivnit. K tomu budou potřeba další výzkumy, které objasní mechanismy pozorované souvislosti a ověří, zda se výsledky potvrdí i v jiných skupinách lidí. Současná práce proto představuje především popis vztahu mezi mikrobiomem a molekulárními ukazateli stárnutí, nikoli ověřený postup, jak stárnutí zpomalit.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.