Fyzikové se výrazně rozcházejí v názorech na některé z největších otázek současné vědy. Vyplývá to z průzkumu Big Mysteries Survey, kterého se zúčastnilo 1675 lidí z fyzikální komunity. Výsledky zveřejnili Niayesh Afshordi, Phil Halper a spoluautoři v preprintu s názvem Big Mysteries Survey: Physicists’ views on cosmology, black holes, quantum mechanics, and quantum gravity, který je dostupný v databázi arXiv.
Dotazník připravila redakce časopisu Physics Magazine a byl otevřený mezi 28. červencem a 9. zářím 2025. Zahrnoval otázky z kosmologie, fyziky černých děr, základů kvantové mechaniky, kvantové gravitace a takzvaného jemného vyladění přírodních konstant. Autoři upozorňují, že nešlo o náhodně vybraný reprezentativní vzorek všech fyziků. Výsledky proto představují především rozsáhlý obraz názorů respondentů, nikoli přesný odhad názorů celé disciplíny.
Největší shoda se týkala významu velkého třesku. Celkem 68,4 procenta účastníků zvolila výklad, podle kterého velký třesk popisuje vývoj vesmíru z horkého a hustého stavu, ale sám o sobě neříká, zda měl čas absolutní začátek. Velký třesk je v tomto smyslu označení pro ranou fázi rozpínání vesmíru, nikoli nutně pro okamžik vzniku veškerého času. Přibližně pětina respondentů naopak spojila tento pojem se singularitou a začátkem času.
Výsledek neznamená, že by fyzikové zpochybňovali důkazy pro horkou a hustou ranou fázi vesmíru. Ty vycházejí mimo jiné z množství lehkých prvků, rozložení galaxií a vlastností kosmického mikrovlnného pozadí, tedy záření, které k nám přichází z doby, kdy se vesmír stal průhledným. Sporná je především extrapolace těchto poznatků až k otázce, zda existovalo nějaké „před“ velkým třeskem.
Standardní model bez většiny
Průzkum také ukázal omezenou podporu standardního modelu kosmologie, označovaného jako ΛCDM. Ten popisuje vesmír pomocí temné energie v podobě kosmologické konstanty a chladné temné hmoty. Temná hmota je hypotetická složka, která nevyzařuje světlo, ale její gravitační působení ovlivňuje pohyb galaxií a vznik kosmických struktur.
Žádné jednotlivé vysvětlení temné hmoty nezískalo většinu. Nejčastější odpovědí byla kombinace několika možností, pro kterou se vyslovilo 21 procent respondentů. Axionům, tedy hypotetickým velmi lehkým částicím, dalo přednost 17 procent, zatímco úpravu Einsteinovy teorie gravitace nebo kvantovou gravitaci zvolilo dohromady zhruba 22 procent účastníků. U temné energie, která souvisí se zrychleným rozpínáním vesmíru, získalo proměnné pole 25,9 procenta a kosmologická konstanta 24 procent.
Rozdělené názory panovaly i u hledání teorie kvantové gravitace, která by sjednotila obecnou relativitu s kvantovou mechanikou. Nejčastěji jmenovanou možností zůstává strunová teorie, podpořilo ji však méně než 20 procent respondentů. Výraznou skupinu tvořili také lidé bez názoru. Autoři proto průzkum interpretují nikoli jako důkaz zmatku ve fyzice, ale jako obraz oblasti, v níž současná měření a teorie zatím neposkytují jednoznačné vodítko.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.