Svátek práce se každoročně slaví 1.května po celém světě. Svátek práce byl zaveden v roce 1889 na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886.
Stávku vyhlásil anarchistický deník „The Alarm“ a jedním z hlavních cílů stávky byl boj za zkrácení pracovní doby na 8 hodin, bez ztráty peněz. Stávky se účastnilo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo rovněž v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami. Výsledkem byla smrt několika stávkujících v důsledku policejní palby.
Dalšího dne policie opět rozháněla demonstranty na náměstí Haymarket Square. Když se jim to částečně podařilo, někdo na hlouček policistů hodil dynamitovou bombu. Strhla se přestřelka, po které zůstalo mrtvých sedm policistů i několik demonstrujících a desítky dalších zraněných civilistů. Incident se od té doby nazývá podle náměstí jako Haymarketský masakr.
Z nastražení bomby byli obviněni a následně odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím. V Českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově hned následující rok po jeho vyhlášení, tedy v roce 1890.
Postupně se k oslavě Svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi.
Za komunistické vlády se Svátek práce slavil takřka povinně. Patřil k nejdůležitějším svátkům v roce a účastna něm byla kontrolována, v průvodech byly zastoupeny školy, zájmové organizace či podniky. Více než oslavou dne volna však byly oslavy Svátku práce součástí propagandy, díky které režim nabíral na síle. Lidé, dospělí, studenti a žáci, museli chodit na organizované oficiální manifestace a komunistický režim ukazoval, jak se stará o pracující lidi a jak ho lidé podporují.
Americká odborová centrála v roce 1884 první květen jako vrchol své kampaně za osmihodinovou pracovní dobu nezvolila náhodou. Šlo totiž o tzv. Moving Day. Moving Day byl tradičně den, kdy se v Americe znovu uzavíraly smlouvy. Odboráři tehdy požadovali, že od 1. května 1889 nesmí být v Americe a Kanadě uzavřena žádná pracovní smlouva, aniž by obsahovala podmínku osmihodinové pracovní doby, kterou prosazovali.
Labor Day
Přestože Svátek práce připomíná události, kterým došlo ve Spojených státech, tak samotné Spojené státy slaví Den práce až první pondělí v září. Svátek práce v Americe vznikl na konci 19. století, kdy se rozrůstaly odbory, a tak odboráři v roce 1880 navrhli, že by měl být určen den, který bude práci oslavovat. Labor Day byl podpořen Ústředním svazem odborů. V roce 1887 Oregon jako první stát v USA zavedl Labor Day jako státní svátek. V roce 1894, kdy se svátek práce stal federálním svátkem, jej už oficiálně slavilo 30 států USA. V dnešní době už všechny státy USA a Kanada uznávají Labor Day jako státní svátek.
Oslavy Labor Day jsou většinou spojeny s pořádáním oblíbeného grilování, takzvaného barbecue, a „pig roasts“, které je i u nás oblíbené jako opékání selete. Ve velkém stylu jsou práce a konec léta oslavovány také prostřednictvím průvodů, které se konají v ulicích měst. Ulice, kterými průvod vede, jsou vyzdobeny americkou trikolorou (bílá, červená, modrá), vidět můžete vlajky, transparenty, brány z balonků, kostýmy, konfety a podobné ozdoby.