Vladimir Putin podle odborníků citovaných Hospodářskými novinami nejedná jako politik s detailně připraveným plánem dalšího rozšiřování ruského vlivu. Ruský prezident podle profesora a analytika Marka Galeottiho využívá především příležitosti, které považuje za výhodné. Nejde přitom o pevnou ideologii, ale o snahu prosazovat silné, jednotné a suverénní Rusko. Pro Západ je tento přístup částečně nadějí, protože Moskva nemusí automaticky usilovat o každý dosažitelný cíl. Zároveň ale komplikuje odhad, kdy ruské vedení vyhodnotí situaci jako vhodnou k zásahu.
Rozhodující může být podle analýzy zejména přesvědčení Kremlu, že protivník je rozdělený, vojensky nepřipravený nebo politicky oslabený. Odstrašení proto nestojí jen na samotném objemu zbraní, ale také na schopnosti spojenců rychle a jednotně reagovat. Pro firmy a vlády to znamená vyšší význam ochrany kritické infrastruktury, kybernetických sítí a dodavatelských řetězců. Tyto výdaje se v rozpočtech často neobjevují jako klasické vojenské nákupy, přesto jsou součástí širší bezpečnostní připravenosti.
Rusko přesouvá zdroje do války
Ekonomickou cenu ruské strategie dokládají výdaje na armádu. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) dosáhly ruské vojenské výdaje v roce 2024 odhadovaných 149 miliard dolarů. Meziročně vzrostly o 38 procent a představovaly přibližně 7,1 procenta ruského hrubého domácího produktu. SIPRI pro rok 2025 odhadoval celkové vojenské výdaje Ruska na 15,5 bilionu rublů, tedy asi 7,2 procenta výkonu ekonomiky. Údaj zahrnuje i položky, které ruský rozpočet utajuje, a proto jde o odhad, nikoli o plně zveřejněný účet.
Vysoké vojenské výdaje podporují výrobu zbraní a zaměstnanost v části ruského průmyslu, současně ale omezují prostor pro civilní investice a sociální výdaje. Evropská komise v červenci uvedla, že ruská ekonomika výrazně zpomaluje a že rozpočet je pod rostoucím tlakem. Unie tehdy schválila 21. balík sankcí, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby, obchod a ruský vojensko-průmyslový komplex. Komise zároveň uvedla, že od začátku války byly vyčerpány více než dvě třetiny likvidních aktiv ruského státního fondu. ([finance.ec.europa.eu](https://finance.ec.europa.eu/news/eu-adopts-21th-package-sanctions-against-russia-2026-07-23_en?utm_source=openai))
Odpovědí má být odstrašení i odolnost
Členské státy NATO v roce 2025 zvýšily podle údajů aliance evropské obranné výdaje a výdaje Kanady meziročně téměř o pětinu ve stálých cenách. Dohromady dosáhly více než 571 miliard dolarů v cenách roku 2021, což odpovídalo 2,3 procenta jejich společného HDP. Na summitu v Haagu se spojenci zavázali do roku 2035 investovat do obrany a související bezpečnosti pět procent HDP: nejméně 3,5 procenta na základní vojenské schopnosti a až 1,5 procenta na ochranu infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a civilní odolnost. ([nato.int](https://www.nato.int/en/what-we-do/introduction-to-nato/defence-expenditures-and-natos-5-commitment?utm_source=openai))
Pro evropské ekonomiky bude klíčové, zda se nové výdaje promění v dostatek munice, protivzdušnou obranu, logistiku a průmyslové kapacity, nikoli pouze v rozpočtové závazky. Právě dlouhodobá a předvídatelná připravenost má podle logiky odstrašení snížit pravděpodobnost, že Moskva vyhodnotí rozdíly mezi spojenci jako příležitost. Současně však vyšší obranné rozpočty znamenají tlak na veřejné finance a nutnost přesouvat peníze z jiných oblastí. Analýza Hospodářských novin z 20. srpna 2026 proto popisuje ruskou pružnost jako dvojsečný faktor: omezuje předvídatelnost Kremlu, ale zároveň vyžaduje, aby Západ dlouhodobě udržel jednotu a schopnost reagovat.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.