České zemědělství bude i letos fungovat s redistributivní platbou, která zvýhodňuje prvních nejvýše 150 hektarů způsobilé půdy každého aktivního zemědělce. Opatření je součástí systému přímých plateb Společné zemědělské politiky Evropské unie od roku 2023. Ministerstvo zemědělství v metodické příručce pro rok 2026 nadále uvádí limit 150 hektarů; změna samotné hranice tak pro letošní žádosti nenastala.
Redistributivní platba je samostatná roční podpora vyplácená na plochu půdy. Není však určena jen podnikům do 150 hektarů. Nárok na ni mají také větší farmy, ovšem pouze na jejich prvních 150 hektarů. Podpora je oddělena od konkrétní produkce, zemědělec ji tedy nezískává podle množství sklizených plodin nebo počtu zvířat, ale podle způsobilé výměry uvedené v jednotné žádosti.
Na tento titul směřuje 23 procent celkového rozpočtu českých přímých plateb. Při zavedení systému stát tento podíl nastavil nad minimem požadovaným pravidly EU, které činí deset procent. Vyšší podíl peněz na prvních hektarech zároveň snižuje objem prostředků dostupných pro základní plošnou podporu, označovanou zkratkou BISS. Ta je naopak poskytována na celou způsobilou výměru podniku.
Poslední schválené sazby se vztahují k žádostem podaným v roce 2025. Redistributivní platba tehdy činila 3449,49 koruny na hektar a celková alokace dosáhla 4,6 miliardy korun. Na základní platbu BISS bylo ve stejném roce určeno necelých 6,2 miliardy korun. Sazbu pro rok 2026 ministerstvo k polovině srpna ještě nezveřejnilo; Státní zemědělský intervenční fond uvádí, že konkrétní sazby jednotlivých intervencí se zpravidla stanovují v polovině října.
První dostupné vyhodnocení ukazuje rozsah tohoto nástroje. Podle výroční zprávy Ministerstva zemědělství o výkonnosti Strategického plánu společné zemědělské politiky bylo za finanční rok 2024 v rámci redistributivní podpory vyplaceno 4,5608 miliardy korun přibližně 24 tisícům zemědělců. Částka je součástí přímých plateb, jejichž cílem je stabilizovat příjmy zemědělců a které administruje Státní zemědělský intervenční fond.
Hranice 150 hektarů ve struktuře českého zemědělství
Statistiky ukazují, že hranice 150 hektarů rozděluje podniky v oboru s výrazně rozdílnou strukturou fyzických a právnických osob. Integrované šetření Českého statistického úřadu za rok 2023 evidovalo 33 166 zemědělských subjektů s průměrnou výměrou 106,2 hektaru. Fyzické osoby obhospodařovaly v průměru 38,5 hektaru, zatímco u právnických osob činila průměrná výměra 475,9 hektaru. Právnických osob bylo 5129, ale hospodařily na 2,44 milionu hektarů ze zhruba 3,52 milionu hektarů půdy evidované ve statistickém šetření.
Vedle redistributivní podpory funguje zvláštní platba pro malé zemědělce. Ta je určena hospodářstvím s celkovou výměrou do deseti hektarů, ale vyplácí se maximálně na čtyři hektary. Pro rok 2025 na ni bylo vyčleněno téměř 87 milionů korun. Podle Ministerstva zemědělství tak oba nástroje sledují odlišné skupiny: zvláštní režim je zaměřen na nejmenší hospodářství, zatímco redistributivní platba se poskytuje všem aktivním žadatelům do limitu prvních 150 hektarů.
Debata o nastavení podpory se znovu otevřela po komentáři zveřejněném 14. srpna v Hospodářských novinách, jehož autor zpochybnil dopad hranice na střední podniky. Z veřejně dostupných pravidel ale vyplývá, že pro rok 2026 zůstávají základní parametry platby zachovány. Další změny by vyžadovaly úpravu podmínek přímých plateb a promítly by se do žádostí v následujícím dotačním období.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.