Obyvatelé 21 českých obcí o víkendu v místních referendech rozhodovali o možné výstavbě nových větrných elektráren. Ve 20 obcích se většina hlasujících vyslovila proti projektům. Výsledky mohly podle Českého rozhlasu otevřít cestu k více než dvojnásobnému zvýšení kapacity větrných elektráren v Česku.
Martin Ander ze Svazu moderní energetiky uvedl, že ho výsledek překvapil, přestože v řadě obcí byl poměr hlasů poměrně těsný. Podle něj se prosadily obavy obyvatel. Stát sice větrnou energetiku označuje za součást energetického mixu, občanům ale podle Andera dostatečně nevysvětluje její přínosy, mezi které patří také snížení závislosti na dovozu energie.
Ander zároveň kritizoval některé politiky, kteří podle něj na odporu k větrným elektrárnám stavějí svou kampaň. Jmenoval mimo jiné vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka za Motoristy. Vadí mu, že politici na jedné straně připouštějí výstavbu stovek větrníků, ale současně veřejně vítají, když se jejich stavbu podaří zastavit.
Výsledky referend podle Andera zhruba ve třetině případů ovlivnil také koncept akceleračních zón. Ten podle něj v lidech vyvolává obavy z nadměrného soustředění větrných elektráren v okolí obcí. Starostové se navíc o plánovaných zónách podle něj dozvídají od ministerstva bez předchozí debaty například o kompenzacích. Veřejnou diskusi podle Andera komplikují také mýty, dezinformace a negativní kampaně.
Česko podle něj zaostává za Německem, Rakouskem i Polskem. V Polsku podle Andera vyrábějí větrné elektrárny 14 procent elektřiny, zatímco v Česku je to přibližně jedno procento. Solární elektrárny na střechách podle něj samy nestačí, protože energetický mix musí vyrábět elektřinu po celý rok, včetně zimních měsíců. Obcím, kterých se projekty týkají, by stát měl nabídnout kompenzace. Ander jako příklad uvedl Břežany na jižní Moravě, kde podle něj probíhá projekt nahrazení pěti starých věží dvěma novými bez referenda.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.