Online skupiny zaměřené na maminky, miminka a batolata mají rodičům usnadnit každodenní péči. Ve skutečnosti se v nich vedle praktických rad objevují také osobní útoky, zesměšňování a moralizování. Na problém upozorňuje komentář Hospodářských novin, podle něhož se lidé žádající o pomoc mohou místo podpory dočkat ponižování a agrese.
Pro část rodičů představují podobné skupiny jednu z mála snadno dostupných forem podpory. Rodiče malých dětí často řeší zdravotní potíže, nedostatek spánku, návrat do práce nebo výpadek příjmu. V uzavřených internetových komunitách proto hledají zkušenost někoho, kdo řešil podobnou situaci. Rada od ostatních uživatelů ale nenahrazuje lékaře, sociálního pracovníka ani odborné psychologické poradenství.
Ekonomický rozměr rodičovství je v Česku výrazný. Domácnostem s malými dětmi může po narození dítěte dočasně klesnout příjem, zatímco výdaje na bydlení, potraviny, oblečení, vybavení a péči pokračují. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2025 příjmově nejohroženější sledovanou skupinou domácnosti tvořené samotným rodičem s alespoň jedním dítětem. Podíl těchto domácností ohrožených příjmovou chudobou dosáhl 34,1 procenta.
Na finanční situaci rodin působí také vývoj porodnosti a věku rodičů. V roce 2025 se podle Českého statistického úřadu narodilo v Česku zhruba 77 600 dětí, meziročně asi o 6700 méně. Úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí připadající na jednu ženu během reprodukčního období, klesla na 1,28 dítěte. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte dosáhl téměř 29,2 roku.
Pokles počtu narozených dětí má dopady na veřejné finance i pracovní trh. V kratším období znamená menší počet dětí nižší poptávku po některých službách, například po dětských skupinách nebo mateřských školách v některých regionech. V delším horizontu ale ubývá lidí, kteří budou vstupovat na pracovní trh a přispívat do důchodového systému. Stárnutí populace tak zvyšuje význam toho, zda se rodiče mohou vracet do zaměstnání a zda mají dostupnou péči o děti.
Podpora místo dalšího tlaku
Výzkum rodin, který v Česku a na Slovensku na jaře 2026 provedla agentura NMS na vzorku 1000 respondentů v každé zemi, ukázal, že 53 procent rodičů považuje za obtížné jít dětem příkladem při používání mobilů a sociálních sítí. Údaj sám o sobě neměří míru ponižování v rodičovských skupinách, ukazuje ale, že digitální prostředí je běžnou součástí rodinného života.
Provozovatelé skupin mohou omezovat osobní útoky mazáním příspěvků, jasnými pravidly a blokováním opakovaných narušitelů. Rodiče zároveň potřebují dostupné odborné informace a služby, které nebudou závislé jen na anonymní radě z internetu. V prostředí, kde rodiny řeší klesající příjmy, náklady na péči i tlak na návrat do práce, může další vzájemné odsuzování jejich situaci pouze zhoršovat.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.