Rodiny pečující o děti i dospělé s nejtěžšími formami postižení spojuje obava z budoucnosti. V určitém okamžiku mohou potřebovat službu, která v jejich okolí není dostupná, uvedla v pořadu Osobnost Plus právnička Andrea Procházková. Zaměřuje se na práva lidí s handicapem a je členkou poradního orgánu zástupce ombudsmanky pro práva lidí s postižením.
Za jeden z nejpalčivějších problémů považuje péči o lidi, jejichž stav neumožňuje dlouhodobé fungování bez intenzivní podpory. Část péče podle ní nelze zajišťovat v domácím prostředí, například pokud se člověk projevuje agresivně. Přesto lidé s handicapem často zůstávají doma a starají se o ně především rodiče, převážně ženy.
Podle průzkumu PAQ Research zajišťují ženy doma 80 procent péče o lidi s nejtěžšími formami postižení, uvedla Procházková. Řešením mají být komunitní služby, v nichž by člověk s postižením mohl mít vlastní domov a zázemí a současně by o něj pečovali odborníci. Taková podpora by podle právničky měla být připravena ještě předtím, než rodina péči přestane zvládat.
Stát ale podle Procházkové neví, kolik lidí by takové služby v jednotlivých krajích potřebovalo. Kraje mají ze zákona povinnost komunitní služby budovat a dostávají na ně peníze od státu, potřebná data však podle ní dostatečně nesbírají a poptávku nemapují. Služby proto podle právničky chybějí. Na nedostatek komunitní péče upozorňují také mezinárodní instituce; u Rady Evropy je podle ní stížnost proti České republice, do níž se zapojilo několik neziskových organizací a rodin.
Procházková zároveň kritizovala změny v agendě ochrany lidských práv na Úřadu vlády. V létě napsala, že vláda Andreje Babiše vstoupí do dějin jako vláda, která lidskoprávní agendu zničila. Nyní uvedla, že novou ombudsmanku Evu Kostolanskou zatím nelze jednoznačně hodnotit, protože je ve funkci krátce. Podle právničky ale její dosavadní kroky naznačují, že chce roli ombudsmanky naplňovat a zastávat se zranitelných lidí.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.