Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman je připraven k závěrečné fázi předstartovních příprav. Technici NASA jej 21. srpna uzavřeli do aerodynamického krytu rakety SpaceX Falcon Heavy v areálu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Podle NASA je start z komplexu 39A předběžně naplánován na 30. srpna 2026.
Kryt chrání observatoř během průletu atmosférou před silnými vibracemi, aerodynamickým tlakem a zahříváním. Po několika minutách letu se jeho dvě poloviny oddělí a teleskop bude pokračovat k pracovní oblasti poblíž druhého Lagrangeova bodu soustavy Slunce–Země, označovaného L2. Jde o místo vzdálené přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země směrem od Slunce, kde může observatoř dlouhodobě sledovat vesmír v podmínkách vhodných pro rozsáhlé přehlídky oblohy.
Planety odvozené z nepatrného zesílení světla
Jedním z hlavních úkolů mise bude statistický průzkum planet mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanet. Roman k jejich hledání využije především gravitační mikročočkování. Při tomto jevu gravitace bližší hvězdy krátce zesílí a zdeformuje světlo vzdálenější hvězdy. Pokud kolem bližší hvězdy obíhá planeta, může se v tomto zesílení projevit krátký dodatečný signál.
Metoda je vhodná zejména pro hledání chladných planet a světů obíhajících ve větších vzdálenostech od jejich hvězd, které se obtížně odhalují tranzitní metodou. Ta vyhledává pravidelné poklesy jasnosti hvězdy při průchodu planety před jejím povrchem. Modelové výpočty publikované v časopise The Astrophysical Journal Supplement Series v práci Pennyho a spolupracovníků z roku 2019 předpověděly, že přehlídka původně označovaná jako WFIRST by mohla odhalit tisíce planet, včetně těles s hmotností jen několikrát větší než má Měsíc. Jde však o očekávaný výtěžek založený na simulacích, nikoli o počet již potvrzených objevů.
Roman nebude zaměřený pouze na planetární systémy. Jeho širokoúhlý přístroj Wide Field Instrument bude pořizovat infračervená i viditelná pozorování rozsáhlých oblastí oblohy. NASA očekává, že teleskop během své mise změří světlo z až miliardy galaxií. Velké soubory dat mají astronomům umožnit sledovat, jak se v čase měnilo rozložení hmoty a jak se rozpíná vesmír.
Výzkum temné energie, hypotetické složky spojované se zrychlováním kosmické expanze, bude stát na několika nezávislých metodách. Teleskop má mimo jiné využít slabé gravitační čočkování, při němž gravitace hmoty nepatrně deformuje obrazy vzdálených galaxií. Z těchto změn mohou vědci odvozovat, jak je hmota ve vesmíru rozložena. Stejná pozorování přinesou informace také o temné hmotě, kterou přímo nevidíme, ale projevuje se svým gravitačním působením.
Roman tak nebude nahrazovat Hubbleův ani Webbův teleskop. Jeho předností má být především kombinace širokého zorného pole, citlivosti v blízké infračervené oblasti a rychlosti přehlídek. Přímé zobrazování exoplanet bude zpočátku technologickou demonstrací koronografu, zařízení, které potlačuje jas hvězdy a umožňuje lépe hledat slabé objekty v jejím okolí. Skutečný rozsah vědeckých výsledků proto bude záviset na průběhu startu, uvedení přístrojů do provozu i na analýze dat z plánovaných přehlídek.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.