V polské obci Konotopie nedaleko Toruně byla v sobotu 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcena monumentální socha Matky Boží Milosrdné. Stavba vysoká 55,6 metru je podle organizátorů nejvyšším mariánským monumentem v Evropě. Slavnosti se podle agentury AP zúčastnily stovky lidí, mezi nimi také bývalý polský prezident a někdejší vůdce odborového hnutí Solidarita Lech Wałęsa.
Samotná socha měří zhruba 40,6 metru a stojí na patnáct metrů vysoké koruně, která slouží také jako vyhlídková terasa. Monument vznikl u místního mariánského sanktuária při silnici mezi Toruní a Lipnem. Stavba začala v roce 2025 a za projektem stojí sochař Adam Jakub Matejkowski. Financovali ji podnikatel Roman Karkosik a jeho manželka Grażyna jako osobní votivní dar, tedy poděkování spojené s jejich vírou.
Konotopie je malá vesnice s méně než 150 obyvateli. Místní doufají, že výrazná stavba přivede do obce více poutníků a pomůže rozvoji služeb. V okolí se připravovali na větší návštěvnost podnikatelé i pořadatelé poutí. Po vysvěcení byl areál otevřen návštěvníkům a organizátoři počítají s tím, že se z místa stane nový cíl náboženské turistiky.
Symbol víry v sekularizující se zemi
Monument vzniká v době, kdy se v Polsku mění vztah společnosti ke katolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 2021 se k římskokatolickému vyznání hlásilo 71,3 procenta obyvatel, zatímco o deset let dříve to bylo 87,6 procenta. Výrazný pokles se týká především mladých lidí. Průzkum polského institutu CBOS zveřejněný v roce 2024 ukázal, že podíl dospělých, kteří se označují za věřící a zároveň pravidelně praktikují náboženství, klesl na 39 procent.
Úbytek se projevuje také v církevních statistikách. Institut pro statistiku katolické církve uvádí, že počet diecézních kněží v roce 2024 klesl na 23 274, zatímco o rok dříve jich bylo 23 612. Počet seminaristů se snížil z 1039 na 984. Účast na nedělních bohoslužbách sice podle údajů za rok 2024 mírně vzrostla, dlouhodobý trend ale zůstává sestupný a počet křtů, biřmování i církevních sňatků dál klesá.
Obří socha tak může posílit význam Konotopie jako poutního místa, sama o sobě však podle dostupných údajů neřeší příčiny odchodu části Poláků od pravidelné náboženské praxe. Ty souvisejí mimo jiné s generační výměnou, menší rolí církve ve veřejném životě a s kritikou církevních představitelů kvůli případům sexuálního zneužívání a jejich politickému angažmá. Monument proto bude pro obec především novou dominantou a turistickou atrakcí; jeho vliv na náboženský život v celém Polsku se teprve ukáže.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.