Start každého ročníku Giro d’Italia je nejen sportovní událostí, ale i kulturním signálem: je to moment, kdy se jaro přehoupne do léta, kdy se krajina promění v divadlo výkonnosti, taktického myšlení i nečekaných příběhů. V roce 2025 se tento ikonický závod poprvé v historii přenesl mimo tradiční hranice Itálie způsobem, který rezonuje silněji, než by se na první pohled mohlo zdát. Úvodní etapa, dlouhá 160 kilometrů, totiž vede z albánského přímořského města Drač do hlavního města Tirany. Tato volba není pouze sportovní kuriozitou – je to kulturně-politické gesto, které otvírá nový dialog mezi historií, geografií a současnou identitou cyklistiky i Evropy samotné.
Albánie jako cyklistické jeviště: symbolika a očekávání
Giro d’Italia je již více než století pevně spjato s italským územím. A přestože v posledních desetiletích zahajovalo několik ročníků i mimo Apeninský poloostrov – například v Izraeli (2018), Maďarsku (2022) či Dánsku (2012) – letošní výběr působí jako obzvlášť významný. Albánie, dlouho izolovaná evropská země, prochází v posledních letech dynamickou proměnou: otevření vůči cestovnímu ruchu, modernizace infrastruktury, snahy o vstup do Evropské unie a také kulturní obroda. Giro 2025 tak symbolicky vnáší cyklistickou kulturu do nového teritoria – nejen jako sport, ale jako kulturní nástroj spojování, vizuální prezentace a identity.
Albánská vláda investovala podle The Balkan Insight přes 8 milionů eur do úprav infrastruktury pro konání této etapy. Přestavěné silnice, vylepšené značení, mobilní jednotky první pomoci – to vše bylo připraveno ve spolupráci s italským organizačním týmem RCS Sport. „Pro Albánii je to chvíle, kdy se svět dívá,“ uvedl v rozhovoru pro La Repubblica albánský premiér Edi Rama.
Trasa: mezi mořem a horami
Etapa, přestože měří „pouhých“ 160 kilometrů, nabízí pestrou paletu terénu – od pobřežních rovin kolem Drače, přes první stoupání do horského pásma u Gracenu až po technicky náročný závěr v kopcovitém terénu poblíž Tirany. Prvních 70 km se odehrává ve zvlněném, ale převážně rovinatém terénu. Pak přichází první vrchařská prémie – Gracen, druhé kategorie, 13,5 km s průměrným stoupáním 5,2 %, místy až 11 %. Po sjezdu do Tirany čekají závodníky dva okruhy, každý s výjezdem do Surrelu (4,9 km, 5,4 %), vrcholu třetí kategorie.
Jde o typicky „klamavou“ etapu – není určena čistokrevným vrchařům ani klasickým sprinterům. Rozhodnout může nečekaný útok, technický sjezd nebo závěrečné rozdělení pelotonu. Giro je známé tím, že se překvapení rodí právě v podobných dnech, nikoliv jen v dolomitských peklech nebo na časovkářských tratích.
Kdo může zabojovat o první maglia rosa?
Analytici z CyclingNews a L’Équipe se shodují, že tato etapa je ideální pro „puncheurs“ – závodníky, kteří dokážou přežít kopce a zároveň finišovat dynamicky. Jména, která se nejčastěji skloňují, jsou:
- Wout van Aert – univerzální belgický jezdec týmu Visma-Lease a Bike, který by mohl získat 50. profesionální vítězství kariéry právě zde.
- Mads Pedersen – bývalý mistr světa, známý svou schopností držet tempo i v kopcovitém terénu.
- Rick Pluimers – tempařský tahoun, který překvapuje svou formou v klasikách.
- Kaden Groves a Olav Kooij – silní sprinteři, kteří mohou přežít stoupání, pokud se tempo nezvedne příliš.
- Romain Bardet a Ben Healy – mohou testovat formu, ale spíše ušetří síly na horské etapy.
Podle závodního ředitele Maura Vegniho je Giro letos „nejvyrovnanější za posledních deset let“. Na startu nechybí hvězdy jako Tadej Pogačar, Geraint Thomas, Primož Roglič nebo João Almeida, ale většina z nich pravděpodobně pojede úvodní etapy spíše defenzivně.
Média, emoce a přenos kulturní energie
Úvodní etapa byla vysílána živě nejen v Itálii, ale i v Albánii, Francii, Slovinsku a dalších zemích. Rai 2, RaiSport i RaiPlay zajistily multimediální přenosy, doplněné o komentáře bývalých cyklistických legend. Albánská televize RTSH přinesla historicky první přímý přenos světového závodu ve vlastní zemi, což vedlo k mimořádné sledovanosti.
Podle údajů Reuters přilákal start etapy do ulic Drače a Tirany přes 80 000 diváků. Školy byly uzavřeny, místní obchody rozdávaly růžové stuhy, ve školách se konaly výtvarné soutěže s tematikou Giro. Nešlo jen o závod – ale o kulturní manifestaci.
Tato dimenze byla znatelná i na sociálních sítích, kde se hashtagy #GiroTirana a #DurazzoInRosa staly trendem. Podle Socialbakers patřila Tirana v den startu mezi 20 nejsdílenějších geografických lokalit v evropském Twitteru/X.
Giro jako geopolitický i kulturní akt
Pořádání startu Gira v Albánii není jen sportovní záležitostí. Podle komentáře v The Guardian šlo o promyšlený krok směrem k většímu propojení Balkánu s evropským kulturním a mediálním prostorem. Giro tak plní podobnou funkci jako kdysi Tour de France v době meziválečné – potvrzuje teritoriální příslušnost, vytváří imaginární mapu Evropy, která není pouze politická, ale také emocionální.
Cyklistika je totiž více než sport. Je to narativ, ve kterém se snoubí bolest, krása krajiny, tradice i budoucnost. Start v Drači a dojezd v Tiraně tak otevírá 108. ročník Gira nejen jako závod, ale jako kulturní fenomén.