Mezinárodní projekt Sloan Digital Sky Survey (SDSS) zveřejnil dvacáté vydání svých dat, označované DR20. Soubor obsahuje více než 3,3 milionu optických spekter, tedy rozkladů světla objektů podle vlnové délky, z nichž lze určovat například chemické složení, pohyb nebo vzdálenost pozorovaných těles. Data se vztahují zhruba k 1,5 milionu hvězd a k půl milionu galaxií a kvasarů; vyšší počet spekter vyplývá mimo jiné z opakovaných měření některých objektů.
Novinkou je první veřejně dostupný soubor optických spekter SDSS-V pořízených na jižní polokouli. Měření pocházejí z observatoře Las Campanas v Chile a doplňují dosavadní pozorování z Apache Point Observatory v Novém Mexiku. Dvojice pracovišť umožňuje pokrýt severní i jižní oblohu stejným typem přístrojů a sledovat tak populace hvězd i vzdálené aktivní galaxie bez dosavadního výrazného omezení na jednu část oblohy.
Podrobný popis vydání přináší rukopis spolupráce SDSS nazvaný The Twentieth Data Release of the Sloan Digital Sky Survey: First All-Sky BOSS Spectra, eROSITA-SDSS-V Mapper Coordinated Observations, and a Preview of the Local Volume Mapper, zveřejněný v otevřeném archivu arXiv. DR20 je třetím datovým vydáním páté fáze přehlídky SDSS-V. Ta propojuje tři programy: Milky Way Mapper pro hvězdy Mléčné dráhy, Black Hole Mapper pro aktivní galaktická jádra a Local Volume Mapper pro plyn v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
Hvězdy v halu i zdroje rentgenového záření
Část Milky Way Mapper obsahuje více než dva miliony spekter hvězd získaných při opakovaných návštěvách vybraných míst na obloze. Spektra umožňují odvozovat vlastnosti hvězd, například jejich teplotu, chemické složení a pohyb ve směru k Zemi nebo od ní. Významnou součástí je program zaměřený na galaktické halo, řídkou hvězdnou složku obklopující disk Mléčné dráhy. V DR20 je zastoupeno 250 000 hvězd tohoto hala, včetně výběru objektů s velmi nízkým obsahem prvků těžších než helium. Takové hvězdy mohou uchovávat informace o raných etapách vývoje Galaxie a o jejím slučování s menšími galaxiemi.
Program Black Hole Mapper zároveň spojuje optická data SDSS s rentgenovou přehlídkou družice eROSITA. Jeho součást SPIDERS poskytuje optické identifikace a rudé posuvy přibližně 200 000 rentgenových zdrojů. Rudý posuv je změna spektra způsobená rozpínáním vesmíru a slouží zde jako měřítko vzdálenosti. Mezi rentgenovými zdroji jsou vedle hvězdných systémů a kup galaxií zejména aktivní galaktická jádra: oblasti v centrech galaxií, kde superhmotná černá díra pohlcuje okolní hmotu a uvolňuje velké množství energie.
Opakovaná optická měření jsou důležitá také pro zkoumání proměnlivosti kvasarů, tedy velmi svítivých aktivních galaktických jader. Samotné nové vydání dat neurčuje hmotnosti černých děr ani nepředstavuje nový soupis všech aktivních jader. Nabízí však spektra a doplňkové katalogy, které dovolují porovnávat změny jasnosti a spektrálních vlastností těchto objektů v čase a spojovat je s údaji z rentgenového oboru.
Mapy plynného prostředí
Třetí část DR20 tvoří první rozsáhlejší ukázka dat programu Local Volume Mapper. Ten využívá integrální spektroskopii, při níž se spektrum nezískává pouze pro jeden bod nebo objekt, ale pro mnoho míst v pozorované oblasti. Výsledkem mohou být prostorové mapy intenzity emisních čar a pohybu plynu. Vydání obsahuje data ze šesti cílů rozdělených do 169 pozorovacích polí; patří mezi ně oblasti ionizovaného vodíku v Mléčné dráze, planetární mlhoviny i blízké galaxie.
DR20 zahrnuje také 18 takzvaných katalogů s přidanou hodnotou, v nichž týmy zpracovaly základní spektrální měření do podoby vhodnější pro další analýzy. Jde o veřejné datové vydání, nikoli o jednu uzavřenou studii s jediným závěrem. Jeho hlavním přínosem je sjednocení pozorování z obou polokoulí a propojení optických spekter s rentgenovými katalogy eROSITA, které mohou další výzkumné týmy využít pro samostatné práce o hvězdách, plynu i vývoji aktivních galaxií.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.