Polsko a Česko mají podobnou ekonomickou úroveň, jejich přístup k rozvoji infrastruktury a veřejným investicím se však podle Michala Jurky výrazně liší. Jurka vede středoevropskou divizi stavební skupiny Skanska a v minulosti působil také v Polsku. V podcastu Hospodářských novin uvedl, že polské úřady a politici dokážou jasněji určit, do kterých oblastí chtějí investovat. Česko podle něj často mění směr a rozhodování trvá déle.
Rozdíl je patrný zejména u dopravních staveb. Polsko v roce 2025 dokončilo podle tamní Generální direkce pro státní silnice a dálnice 404,5 kilometru silnic. Ve výstavbě bylo 116 úseků o celkové délce téměř 1373 kilometrů a předpokládané hodnotě 55,8 miliardy zlotých. V přípravě se nacházely další projekty v délce přes 2550 kilometrů. Polský stát tak vytváří pro stavební firmy rozsáhlý a relativně předvídatelný trh.
V Česku schválila vláda na konci září rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2027 ve výši 183 miliard korun. Podle Hospodářských novin jde o rekordní částku, která ale ve stavebnictví vyvolává smíšené reakce. Samotná výše rozpočtu totiž neřeší otázku, zda jsou projekty připravené, zda mají potřebná povolení a zda na sebe jednotlivé investice navazují. Právě předvídatelnost zakázek je pro stavební firmy důležitá při plánování lidí, techniky i kapacit.
Rozdíl mezi oběma zeměmi se odráží i ve výsledcích velkých stavebních skupin. Ve výroční zprávě za rok 2025 uvedl rakouský konkurent Skansky Strabag, že jeho výkon v Polsku vzrostl meziročně o 13 procent na 1,918 miliardy eur. V Česku se zvýšil o 18 procent na 1,197 miliardy eur. Čísla se týkají celé skupiny Strabag, nikoli pouze společnosti Skanska, ukazují ale na rozsah investiční aktivity v obou zemích.
Podle předběžných údajů Eurostatu za rok 2025 dosahoval hrubý domácí produkt na obyvatele po zohlednění rozdílů v cenových hladinách v Česku méně než deset procent pod průměrem Evropské unie. Polsko se pohybovalo zhruba deset až dvacet procent pod průměrem. Ekonomická úroveň proto není jediným vysvětlením rozdílného tempa výstavby. Větší roli hraje také velikost země, rozsah veřejných programů a schopnost státu držet dlouhodobý investiční plán.
Skanska působí v obou zemích v dopravním a pozemním stavitelství i v developerských projektech. Michal Jurka se stal prezidentem středoevropské jednotky Skansky v roce 2019; předtím vedl českou a slovenskou část firmy a působil v polské Skansce. Jeho srovnání tak vychází z přímé zkušenosti s fungováním stavebního trhu v obou státech. Pro české firmy znamená pomalejší příprava staveb nejistotu, kdy se velké zakázky skutečně objeví, zatímco polský model podle něj nabízí výraznější směr a soustředění na stanovené priority.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.