Smrtící trest: Které země stále uplatňují trest smrti?

V americkém Tennessee měl na konci září skončit jeden život vykonáním soudního rozsudku. Christa Pikeová však pokus o popravu přežila. Podle zprávy Reuters z 1. října byla v kritickém stavu a dostávala péči zachraňující život; tyto informace poskytli její právníci. Stát pozastavil zbývající popravy pro letošní rok a začal incident vyšetřovat. ^[6]

Případ znovu otevřel otázku, která se nevejde do debaty o vině jediného člověka. Trest smrti vyžaduje, aby stát správně rozhodl, koho odsoudí, a dokázal obhájit i způsob, jakým rozsudek vykoná. Mezi těmito dvěma okamžiky mohou ležet desetiletí. A na rozdíl od jiných trestů zde poslední krok znemožňuje skutečnou nápravu omylu.

Zdroj: Amnesty International. Součet nezahrnuje odhadované tisíce poprav v Číně; nejde o úplný světový počet. Rok 2026 ještě není uzavřen. ^[1]

01 / MAPA TRESTUKde se skutečně popravuje

Na otázku „které země uplatňují trest smrti“ existují dvě různé odpovědi. Jedna sleduje zákony, druhá vykonané rozsudky. Pro představu o skutečných popravách je rozhodující následující přehled všech 17 zemí, v nichž je Amnesty International zaznamenala za poslední uzavřený rok.

„+“ označuje minimální doložený počet. * U Číny jde o řádový odhad Amnesty, nikoli ověřený součet. U Iráku, Severní Koreje a Vietnamu organizace popravy potvrdila, ale nedokázala stanovit věrohodné minimum. „Neznámý“ proto neznamená nulu. ^[2]

Čína: největší prázdné místo ve statistice

Čína podle Amnesty zůstává zemí s největším počtem poprav. Přesné údaje však patří mezi státní tajemství. Když tedy čteme o světovém rekordu či meziročním nárůstu, ve skutečnosti srovnáváme především tu část poprav, kterou se podařilo zjistit. Utajování rozsah státního násilí zároveň zakrývá před veřejnou kontrolou. ^[3]

Írán a Saúdská Arábie: růst soustředěný do několika zemí

V Íránu Amnesty zaznamenala nejméně 2 159 poprav, více než dvojnásobek oproti roku 2024. Saúdská Arábie dosáhla nejméně 356. Právě tam organizace upozorňuje na rozsáhlé používání nejvyššího trestu v drogových kauzách. Nárůst tak neznamená, že by se k popravám hromadně vracel celý svět: vysoké počty soustřeďuje omezená skupina států. ^[4]

Redakční výpočet z hodnot Amnesty: 2 159 / 2 707 a 356 / 2 707. Zaokrouhlení dává dohromady 100,1 %. Graf nevyjadřuje podíly na všech skutečných popravách světa. ^{[1] [4]}

Spojené státy: velký rozdíl mezi jednotlivými státy

Amerických 47 poprav za rok 2025 představuje výrazný vzestup. Podle Death Penalty Information Center připadlo 19 z nich na Floridu, zbylých 28 na dalších deset států. Národní součet tedy vypráví především příběh konkrétních jurisdikcí. Stejný zdroj uvádí, že popravení lidé strávili pod rozsudkem smrti v průměru 27 let. Dnešní popravy proto nejsou jednoduchým obrazem dnešní kriminality ani dnešního ukládání trestů. ^[8]

02 / ZÁKON NENÍ POPRAVAČtyři světy, které se nesmějí zaměňovat

Amnesty rozlišuje úplné zrušení, zrušení pro běžné trestné činy, dlouhodobé nepoužívání a zachovávání trestu. Na konci roku 2025 v těchto kategoriích evidovala:

Stav k 31. 12. 2025, nikoli aktualizovaný počet k říjnu 2026. Z poslední kategorie se automaticky nedá vyvozovat, že daná země v roce 2025 popravovala. ^[5]

Moratorium je přestávka, nikoli vymazání trestu ze zákona. Soud může dál vynášet rozsudky smrti, i když se roky nepopravuje. World Coalition Against the Death Penalty upozorňuje, že zejména neformální pauza poskytuje slabší ochranu než legislativní zákaz. V Myanmaru vojenská junta roku 2022 obnovila popravy po přibližně třech desetiletích. Politické rozhodnutí dokázalo dlouhé období bez poprav ukončit. ^[18]

Které další země jej zachovávaly?

Následující doplněk uvádí zbývajících 37 zemí z kategorie zachovávající trest smrti na konci roku 2025. Spolu se 17 zeměmi v hlavní tabulce tvoří tehdejších 54. Nejde o seznam míst, kde letos proběhla poprava:

Historický seznam podle Amnesty / DPI. Změna v Libanonu je popsána výše; země s moratoriem a země s výjimečnými vojenskými delikty patří do jiných kategorií. ^[5]

Evropa: Bělorusko není totéž co Rusko

V Evropě a Střední Asii Amnesty za rok 2025 nezaznamenala žádné popravy ani nové rozsudky smrti. Bělorusko však trest dál zachovává; nepřítomnost doloženého případu není jeho zrušením. Rusko a Tádžikistán pokračovaly v moratoriích. ^[3]

Parlamentní shromáždění Rady Evropy navíc upozorňuje na běloruské utajování poprav, neinformování příbuzných a nevydávání těl. Tím vzniká další problém: vedle samotného rozsudku dopadá nejistota i na rodiny odsouzených. ^[11]

Izrael: změna zákona neznamená doloženou popravu

Rok 2026 přinesl také pohyb opačným směrem. Kneset 30. března schválil rozšíření trestu smrti na smrtící teroristické útoky. Parlamentní shromáždění Rady Evropy v rezoluci 2651 tuto změnu odsoudilo, zejména pro diskriminační dopady na Palestince, a popsalo její soudní napadení. Jde o změnu právního rámce; z ní samotné nelze usuzovat na vykonání popravy. ^[11]

03 / LIDÉ ZA ČÍSLYTři příběhy o hranicích spravedlnosti

Christa Pikeová: selhání výkonu trestu

Pikeová byla odsouzena za vraždu devatenáctileté Colleen Slemmerové z roku 1995. Reportéři AP byli přítomni neúspěšnému pokusu o popravu 30. září 2026. Agentura popsala, že odsouzená po podání dvou dávek dál dýchala a později ji odvezli do nemocnice. Vězeňská správa tvrdila, že dodržela protokol; konkrétní příčinu selhání nevysvětlila. Matka zavražděné vyjádřila přesvědčení, že její dcera spravedlnosti nedosáhla. ^[7]

Tento případ není dokladem neviny odsouzené. Je dokladem jiné otázky: zda stát dokáže vykonat nevratný trest způsobem, který sám slibuje. Technickou příčinu nelze bez výsledků vyšetřování vydávat za známou.

Jermaine Wright: náprava po 34 letech

V červenci 2026 soud v Delaware nařídil vydat Jermainu „Marlowovi“ Wrightovi osvědčení o nevině. Podle DPI šlo o 203. člověka z amerických cel smrti očištěného od roku 1973. Wright byl odsouzen v roce 1992. Jeho případ zahrnoval zatajené důkazy a nevěrohodné svědectví vězeňského informátora. Na svobodu se dostal už roku 2016 po dohodě o vině a trestu; úplné očištění přišlo až o deset let později. ^[15]

Číslo osvobozených nelze mechanicky přepočítat na pravděpodobnost omylu v každé jiné kauze. Ukazuje však, že možnost nespravedlivého rozsudku není jen filozofická námitka.

Iwao Hakamada: čekání delší než pracovní život

Japonský soud v září 2024 zprostil obžaloby Iwaa Hakamadu. Reuters uvedl, že na cele smrti strávil 45 let, než byl v roce 2014 propuštěn a dostal možnost nového procesu. Definitivní soudní zlom přišel až o další desetiletí později. Japonsko přesto v červnu 2025 znovu popravovalo, poprvé od roku 2022. ^{[16] [17]}

Rozsudek lze zrušit. Vykonanou popravu už ne.

04 / SPOR O ÚČINEKOdstraší hrozba smrti více než vězení?

Zastánci mohou hájit trest smrti jako přiměřenou odplatu za nejtěžší zločiny. Jiný argument tvrdí, že jeho hrozba zabrání dalším pachatelům jednat. Tyto pozice je potřeba rozlišovat: první je hodnotový soud, druhá tvrzení o příčinách kriminality, které vyžaduje důkazy.

Singapurské ministerstvo vnitra se odvolává mimo jiné na průzkum v regionálních městech z roku 2024. V něm 82,5 procenta respondentů považovalo trest smrti za účinnější odstrašení od pašování drog do Singapuru než doživotí. To je relevantní údaj o přesvědčení dotázaných. Sám o sobě ale neměří, kolika trestným činům popravy skutečně zabránily. ^[13]

Americký National Research Council v rozsáhlém přezkumu z roku 2012 dospěl k závěru, že tehdejší výzkumy neumožňovaly určit, zda trest smrti počet vražd snižuje, zvyšuje, nebo jej neovlivňuje. Kritickou slabinou bylo nedostatečné zohlednění alternativních trestů. Závěr se týká tehdejších studií vražd: není univerzálním měřením všech trestných činů ve všech zemích ani důkazem přesně nulového účinku. ^[14]

Poctivá debata by proto neměla zaměňovat silné přesvědčení za prokázanou příčinu. Nízká kriminalita může souviset s řadou okolností. Abychom izolovali účinek popravy, museli bychom věrohodně porovnat i to, co by se stalo při stejně účinném vyšetřování a jiném trestu.

Za co stát vůbec smí uložit smrt?

Výbor OSN pro lidská práva vykládá pojem „nejzávažnější trestné činy“ v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech úzce: jde o mimořádně závažné činy spojené s úmyslným usmrcením. Drogové, hospodářské nebo politické delikty bez takového následku podle výboru tuto podmínku nesplňují. Ani samotný domácí zákon tedy neřeší otázku souladu trestu s mezinárodními závazky daného státu. ^[12]

Metoda neodstraňuje základní spor

V Japonsku se popravuje oběšením; odsouzení se o termínu dozvídají krátce předem. V USA vedle smrtící injekce přibývá debata o dusíku a zastřelení. DPI zaznamenalo v roce 2025 použití dusíku v Louisianě a tři popravy zastřelením v Jižní Karolíně. ^{[8] [17]}

Diskuse o metodě se týká bolesti, důstojnosti a kontroly státního postupu. Ani technicky bezchybný výkon by však nevyřešil možnost nespravedlivého odsouzení. A ani jistota viny sama neodpovídá na hodnotovou otázku, zda stát má mít pravomoc člověka usmrtit.

05 / ČESKÁ PERSPEKTIVAU nás nejde jen o nepsané pravidlo

Československo zrušilo trest smrti v roce 1990 novelou trestního zákona č. 175/1990 Sb. Dnešní Listina základních práv a svobod stanoví v článku 6 odst. 3 stručně: „Trest smrti se nepřipouští.“ Jde o ústavní zákaz, nikoli o dočasné rozhodnutí vlády nepopravovat. ^{[19] [20]}

Právě tento rozdíl vysvětluje, proč nelze na mapě světa všechny země bez letošní popravy vybarvit stejně. Někde stát nejvyšší trest z právního řádu odstranil. Jinde jej soudy nadále ukládají a odsouzení žijí s vědomím, že politická vůle k jeho výkonu se může změnit.

Debata o trestu smrti se nesmí obejít bez obětí a jejich blízkých. Stejně tak se nesmí obejít bez kontroly moci, kterou stát vykonává jejich jménem. Rozhodující otázkou není pouze to, jak přísně chceme trestat. Je jí také to, jakou nevratnou chybu jsme ochotni připustit.