V Srbsku se v neděli 25. října konají předčasné volby do parlamentu. Hlasování se odehrává po téměř dvou letech masových studentských protestů proti korupci, politickému vlivu na státní instituce a nedostatečné odpovědnosti vlády. Volby se proto v zemi vnímají jako souboj mezi dlouholetým politickým lídrem Aleksandarem Vučićem a novým studentským hnutím, které se pokouší přenést protestní mobilizaci z ulic k volebním urnám.
Vučićův tábor vede Srbská pokroková strana (SNS), která je u moci od roku 2012. Vučić během této doby působil jako premiér i prezident a zůstal ústřední postavou srbské politiky. V nynější kampani kandiduje na premiéra jako lídr volební listiny pojmenované po něm. Prezidentem už není, jeho politický vliv však podle pozorovatelů zůstává rozhodující.
Studentské protesty začaly po pádu betonového přístřešku na železniční stanici v Novém Sadu v listopadu 2024. Neštěstí si vyžádalo 16 mrtvých a vyvolalo otázky ohledně rekonstrukce stanice, státního dohledu a možných korupčních vazeb. Univerzitní studenti následně blokovali fakulty a organizovali demonstrace po celé zemi. Jejich původní požadavky na zveřejnění dokumentů a vyšetření odpovědnosti se postupně rozšířily o požadavek politické změny a konání předčasných voleb.
Od protestů k volební kandidatuře
Studentské hnutí vytvořilo vlastní kandidátku nazvanou Studentská listina. Její představitelé se snaží oslovit voliče mimo velká města a zdůrazňují obnovu právního státu, nezávislost institucí, svobodnější média a potírání korupce. Kampaň provázely pochody napříč Srbskem a velké shromáždění v Bělehradě. Podle agentury Reuters jde o dosud nejvážnější výzvu, které Vučić a jeho strana čelí.
Vládní tábor označuje SNS za sílu, která zajišťuje stabilitu a hospodářský rozvoj, zatímco studentské hnutí podle něj představuje riziko nestability. Vučić opakovaně vyjadřoval přesvědčení, že jeho strana volby vyhraje. Opozice a občanské organizace zároveň dlouhodobě upozorňují na nerovné podmínky kampaně, vliv vlády na média a využívání státních zdrojů ve prospěch vládních kandidátů.
Výsledek může ovlivnit i budoucí vztahy Srbska s Evropskou unií. Brusel po Bělehradu požaduje pokrok v oblasti právního státu, nezávislosti justice a demokratických standardů. Evropská komise upozorňuje, že některá doporučení ke zlepšení volebního systému zůstala nesplněna. Volební souboj tak rozhodne nejen o složení parlamentu, ale také o tom, zda bude Vučić pokračovat v dosavadním stylu vlády, nebo zda studentské protesty přerostou v novou politickou sílu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.