Krajský soud v Praze v pondělí 9. listopadu začal projednávat případ dotace ve výši 100 milionů korun pro Pekárnu Zelená louka ze skupiny Penam. Před senátem vedeným soudcem Michalem Tomášem stanou dva bývalí vysocí představitelé pekárny a samotná společnost. Obžaloba případ popisuje jako dokonané zvlášť závažné dotační podvodné jednání a pokus o poškození finančních zájmů Evropské unie.
Státní zastupitelství tvrdí, že žadatelé při přípravě projektu uvedli nepravdivé údaje nebo zamlčeli podstatné informace. Dotace měla v roce 2018 pokrýt část nákladů na novou výrobní linku v pekárně v Herinku u Prahy. Celkové náklady projektu podle dřívějších informací činily zhruba 400 milionů korun, státní podpora tedy představovala přibližně čtvrtinu této částky.
Projekt byl v žádosti označen za inovativní. Pekárna uváděla, že díky nové technologii bude vyrábět zdravější a chutnější toastový chléb bez konzervantů. Evropská kontrola ale později dospěla k závěru, že linka takto výjimečná nebyla. Podobnou technologii podle kontrolorů už od roku 2013 používala německá společnost Lieken, která je rovněž součástí koncernu Agrofert.
Evropské peníze nakonec nahradil český rozpočet
Dotaci poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Systém fungoval na principu předfinancování: peníze nejprve vyplatil český stát a teprve následně měly být proplaceny z evropských fondů. Evropská komise však po auditu střetu zájmů odmítla výdaj uznat. Podle dostupných informací tak částka zůstala zatížením českého státního rozpočtu.
Ministerstvo dotaci začalo vymáhat až v roce 2021 a v březnu 2022 oznámilo, že ji Pekárně Zelená louka odejme. Postup se následně zdržel kvůli námitce podjatosti, kterou vůči ministerstvu a jeho úředníkům vznesl Agrofert. Úřad ve vymáhání pokračoval v létě 2023. Evropská komise se letos na české ministerstvo obrátila s žádostí o potvrzení, zda byla dotace uhrazena výhradně z českých peněz.
Obžalobu podal evropský pověřený žalobce Adam Bašný. U firmy navrhl kromě úhrady škody ve výši 100 milionů korun také peněžitý trest 50 milionů korun, zákaz přijímání dotací a subvencí na 15 let a zveřejnění rozsudku. U dvou fyzických osob podle dřívějších informací navrhuje tresty odnětí svobody v rozmezí pěti až deseti let; výše případných peněžitých trestů se má u každého obžalovaného lišit.
Soud naplánoval celkem deset jednacích dnů. První připadl na 9. listopadu, poslední je podle rozvrhu stanoven na 2. března příštího roku. O vině obžalovaných zatím nebylo rozhodnuto. Kauzu dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce, který se zabývá trestnými činy poškozujícími finanční zájmy Evropské unie. Informace o průběhu případu zveřejnily mimo jiné Hospodářské noviny a Český rozhlas.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.