Napětí mezi Spojenými státy a Íránem kolem Hormuzského průlivu pokračuje a udržuje nejistotu na energetických trzích. Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že po porážce Íránu chce průliv prohlásit za území Spojených států. Agentura AP jeho výrok popsala jako zjevně žertovný, zároveň však zapadá do pokračujícího sporu o kontrolu nad trasou, kterou Spojené státy i Írán považují za strategickou. Americké námořnictvo podle AP znovu uplatňuje blokádu íránských přístavů a ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že ji USA mohou držet neomezeně dlouho. ([apnews.com](https://apnews.com/article/023413c38373d4a6ba033612a1f552c6))
Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí v noci na sobotu reagoval, že Hormuzský průliv je a zůstane pod íránskou kontrolou. Podle Hospodářských novin zároveň Teherán vzkázal Washingtonu, že dokud se USA budou držet podle něj nereálných představ, blokáda potrvá. Výroky obou stran přicházejí po měsících konfliktu, opakovaných omezeních námořní dopravy a neúspěšných pokusech o stabilizaci plavby v oblasti.
Objem přepravy zůstává hluboko pod normálem
Ekonomický význam průlivu je mimořádný. Spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a představuje hlavní námořní cestu pro vývoz ropy, ropných produktů a zkapalněného zemního plynu z řady států Perského zálivu. Americký vládní Úřad pro energetické informace EIA uvádí, že ve druhém čtvrtletí letošního roku jím prošlo 4,9 milionu barelů ropy, kondenzátu a ropných produktů denně. V prvním čtvrtletí to bylo 14,9 milionu barelů denně a ve druhém čtvrtletí loňského roku 21 milionů barelů denně.
Propad je patrný i u zkapalněného zemního plynu, označovaného zkratkou LNG. Jeho přeprava Hormuzem ve druhém čtvrtletí činila podle EIA 0,8 miliardy krychlových stop denně, zatímco o čtvrtletí dříve dosahovala 7,4 miliardy krychlových stop denně. Data EIA vycházejí ze sledování pohybu tankerů. Omezený provoz v průlivu proto neznamená jen problém pro vývozce ropy, ale také pro odběratele plynu a pro lodní společnosti, které musí zohledňovat bezpečnostní rizika, dostupnost pojištění i ochotu posádek trasu využívat. ([eia.gov](https://www.eia.gov/outlooks/steo/report/energysecurity/article.php))
Mezinárodní energetická agentura IEA uvedla, že před nynějšími omezeními představovaly dodávky LNG přes Hormuz téměř pětinu světové nabídky tohoto paliva. Od března do června klesly meziročně nakládky LNG z Kataru a Spojených arabských emirátů o 35 miliard metrů krychlových. Vyšší produkce mimo Perský záliv podle IEA nahradila zhruba tři čtvrtiny tohoto výpadku, globální produkce LNG ale ve stejném období meziročně klesla o čtyři procenta, tedy o osm miliard metrů krychlových. ([iea.org](https://www.iea.org/reports/gas-market-report-q3-2026/executive-summary))
Alternativní trasy mají omezenou kapacitu
Část producentů může ropu vyvážet potrubím k přístavům mimo Hormuz. Saúdská Arábie například využívá trasu k rudomořskému přístavu Janbú a Spojené arabské emiráty přístav Fudžajra na pobřeží Ománského zálivu. Mezinárodní měnový fond však upozornil, že tyto možnosti dokážou nahradit jen omezenou část ztracených přepravních kapacit. Konflikt podle fondu fakticky vyřadil z trhu zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, což odpovídá pětině světové spotřeby.
Výpadek zpočátku tlumily vyšší těžba mimo Perský záliv, čerpání zásob a nižší spotřeba v některých zemích. MMF ale v červenci upozornil, že tento prostor se zmenšuje. Ke konci května se na trh nedostalo více než 1,1 miliardy barelů ropy, což odpovídá zhruba deseti dnům obvyklé světové spotřeby. Fond zároveň uvedl, že i po úplném znovuotevření průlivu může trvat dva až tři měsíce, než se obnoví významná část přepravy ropy, protože návrat provozu závisí také na pojištění, lodní dopravě a důvěře obchodníků v bezpečnost trasy. ([imf.org](https://www.imf.org/en/blogs/articles/2026/07/15/the-oil-market-absorbed-the-war-shock-but-buffers-are-running-low))
Pro evropské odběratele je bezprostřední závislost na Hormuzu nižší než v asijských ekonomikách, které odebírají většinu ropy a LNG z oblasti Perského zálivu. Dopady se však mohou přenášet přes světové ceny energií, náklady lodní dopravy a ceny ropných produktů. IEA zároveň upozornila, že výpadek dodávek plynu z Perského zálivu zasáhl také výrobu hnojiv, pro niž je zemní plyn důležitou surovinou. Spor Washingtonu a Teheránu o režim plavby v průlivu tak nadále ovlivňuje nejen ropný trh, ale i dodávky plynu, petrochemický průmysl a zemědělské vstupy.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.