Stárnutí obyvatelstva a pokračující pokles porodnosti se v české ekonomice neprojeví pouze ve financování penzí nebo v rostoucích výdajích na zdravotní a sociální péči. Zasáhnou také trh práce, zakládání firem, předávání znalostí a tempo zavádění nových technologií. Analýza Hospodářských novin uvádí, že míra ekonomické závislosti v Česku má vzrůst ze 72 procent v roce 2024 na 86 procent v roce 2051. V demografickém přepočtu by tak na sto lidí v produktivním věku připadalo 54 seniorů a 32 dětí. Samotná seniorské složka ukazatele má vzrůst z 35 na 54 procent.
Míra ekonomické závislosti porovnává počet dětí a seniorů s populací v produktivním věku. Neznamená proto doslova, že každý člověk v této věkové skupině pracuje nebo že každý senior pobírá důchod. Ukazuje ale změnu věkové struktury, z níž plyne menší počet potenciálních pracovníků vůči lidem, kteří jsou z pohledu tohoto ukazatele ekonomicky neaktivní. Hospodářské noviny ve své analýze upozornily, že důsledky nízké porodnosti tak přesahují tradiční debatu o dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.
Nejnovější údaje Českého statistického úřadu potvrzují, že demografický vývoj se v krátkém období výrazně nezlepšuje. V roce 2025 se v Česku živě narodilo 77.600 dětí, meziročně o 6.700 méně. Šlo o pokles o osm procent a zároveň o nejnižší počet narozených v historii statistického zjišťování. Přirozenou měnou, tedy po započtení narozených a zemřelých bez migrace, země ztratila 35.700 obyvatel. Celkový počet obyvatel přesto stoupl o 6.300 na 10,916 milionu díky zahraničnímu stěhování. Podle ČSÚ zajišťuje přírůstek obyvatel už sedm let výhradně migrace.
Pro firmy je podstatné, že méně početné generace postupně vstupují na pracovní trh. Nižší nabídka práce může vést k většímu využívání automatizace, digitalizace a technologií šetřících pracovní sílu. Automatizace však sama o sobě neřeší všechny dopady stárnutí. Inovace zahrnují také vznik nových firem, přesuny zaměstnanců mezi podniky, vývoj produktů, zavádění nových pracovních postupů a schopnost firem získávat kvalifikované lidi.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve studii o produktivitě ve stárnoucí společnosti uvádí, že stárnutí může oslabovat podnikatelskou aktivitu a mobilitu pracovníků. Menší ochota měnit zaměstnání může komplikovat příchod nových firem ke kvalifikovaným zaměstnancům a zpomalovat přesun lidí do produktivnějších oborů. OECD současně upozorňuje, že čistý dopad stárnutí na inovace a produktivitu není jednoznačný. Zkušenější pracovníci mohou firmám přinášet know-how a jejich kombinace s mladšími kolegy může zvyšovat výkonnost týmů.
Větší význam vzdělávání a mobility
Rizikem proto není samotný vyšší věk pracovníků, ale nedostatečné využití jejich zkušeností a současně slabší přísun mladších ročníků. OECD doporučuje podporovat celoživotní vzdělávání, kvalitu pracovních míst, pracovní mobilitu a řízení firem, které dokáže pracovat s věkově různorodými týmy. Celoživotní vzdělávání znamená průběžné doplňování kvalifikace i po ukončení školy, například při zavádění digitálních nástrojů nebo při změně profese.
Česká ekonomika se tak bude muset vyrovnávat se dvěma paralelními úkoly. Na jedné straně půjde o financování vyššího počtu seniorů a zajištění pracovníků pro zdravotní a sociální služby. Na druhé straně o udržení růstu produktivity, tedy objemu vytvořené hodnoty na pracovníka nebo odpracovanou hodinu. Právě vyšší produktivita může částečně zmírňovat dopad menší pracovní síly, sama však závisí na investicích, dovednostech lidí, dostupnosti kapitálu i schopnosti podniků zavádět inovace. Vývoj porodnosti z posledních čtyř let proto prohlubuje význam opatření, která posilují zaměstnanost, kvalifikaci a technologickou adaptaci ekonomiky.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.