Letošní léto v Evropě provázely mimořádné vlny veder, rozsáhlé sucho a také povodně v některých částech západní Evropy. Na konci sezony čelila více než polovina kontinentu velmi silné tepelné zátěži. V západní Evropě bylo letošní léto podle iROZHLASu nejteplejší v historii měření.
„Letošní rok počet extrémně teplých dnů nejenom v České republice, ale v celé Evropě docela hodně vyskočil,“ řekl iROZHLASu Radim Tolasz, vedoucí Oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj nebyla mimořádná pouze výše teplot, ale také délka jejich trvání. V Doksanech například teploty nad 40 stupňů Celsia vydržely několik hodin, nikoli jen krátce během odpoledne.
Tolasz uvedl, že vysoké teploty a sucho se navzájem posilují. Pokud delší dobu neprší a současně panují vysoké teploty, zvyšuje se výpar z krajiny. Sucho pak nastupuje rychleji, je intenzivnější a trvá déle. Bouřky podle klimatologa situaci obvykle neřeší, protože srážky bývají místní a při přívalovém dešti voda často rychle odteče nebo se v horku odpaří.
Průběh počasí ovlivňuje rozložení a pohyb tlakových útvarů, změna klimatu ale podle Tolasze mění podmínky, za kterých se tyto situace v Evropě vyvíjejí. Pro střední Evropu přibývá případů jihozápadního proudění, které přináší velmi teplý vzduch z Afriky. K oteplování přispívají také nadprůměrně teplý Atlantik a evropská moře.
„Extrém se vyskytne třeba každé dva nebo tři roky. Dříve to bylo jednou za 20 nebo 30 let, teď to bude pořád častější a častější,“ uvedl Tolasz. Neznamená to podle něj, že každý další rok bude teplejší než předchozí. Trend je však zřejmý a podobně nepříznivé roky z hlediska teplot a srážek se mohou opakovat. Klimatolog zároveň upozornil na rychlejší nástup jara, který prodlužuje vegetační sezonu a zvyšuje spotřebu vody rostlinami. Jarní mrazy přitom podle něj nezmizí a mohou způsobovat větší škody, protože rostliny jsou v době jejich příchodu ve vyšším stupni vývoje.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.