Stimulace bloudivého nervu po skončení tréninku zlepšila u myší dlouhodobé osvojení pohybové dovednosti. Naznačuje to, že signály přicházející z těla do mozku mohou ovlivňovat období po samotném cvičení, kdy se nově získaná dovednost upevňuje. Výsledky zveřejnila studie v časopise iScience.
Bloudivý nerv je významná komunikační dráha mezi vnitřními orgány a mozkem. Přenáší informace z těla do centrální nervové soustavy a současně vede povely opačným směrem. Výzkumníci z Tohoku University zkoumali, zda jeho elektrická stimulace ovlivní takzvané motorické učení, tedy schopnost osvojit si a později zopakovat pohybový výkon.
Vědci myším implantovali manžetovou elektrodu kolem levé části bloudivého nervu v krku. Zvířata poté trénovala úlohu označovanou jako horizontal optokinetic response. Při ní se učila sledovat pohybující se pruhy pomocí automatických pohybů očí. Jde o úkol závislý na činnosti mozečku, části mozku, která mimo jiné pomáhá řídit koordinaci a učení pohybů.
Stimulace nebyla podávána během samotného tréninku, ale až po každé lekci. Bezprostředně proto myši při cvičení nepodávaly lepší výkon. Rozdíl se projevil až v následujících dnech: zvířata, která dostávala stimulaci po tréninku, si novou dovednost osvojila dlouhodobě lépe než kontrolní skupina. Zjištění odpovídá představě, že stimulace zasahuje především do konsolidace učení, tedy procesu, při němž se čerstvá paměť postupně mění v trvalejší.
Tým současně sledoval změny v cévách poblíž flocculus, části mozečku zapojené do studované úlohy. Pomocí vláknové fotometrie, metody umožňující měřit změny světelného signálu v živé tkáni, zaznamenal po stimulaci nejprve krátký pokles a následný nárůst místního objemu krve. Při opakované stimulaci se objevily rytmické výkyvy. Myši s výraznějšími cévními oscilacemi měly obecně lepší výsledek dlouhodobého učení pátý den.
Studie tak upozorňuje na možnou roli cévních a metabolických změn vedle obvyklého vysvětlení, které se soustředí hlavně na nervové buňky a neurotransmitery. Samotná souvislost mezi velikostí cévních výkyvů a výkonem však ještě neprokazuje, že právě tyto změny učení způsobily. Výzkum se navíc uskutečnil na myších a neukazuje, že by stejný postup zlepšoval osvojování dovedností u lidí. Další práce se mají zaměřit na přesné nastavení stimulace a na mechanismus komunikace mezi tělem, cévami a mozkem.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.