Pravidelný pohyb může zmírňovat příznaky deprese, mechanismus tohoto účinku ale vědci dosud nedokázali popsat v úplnosti. Nová studie zveřejněná v časopise Molecular Psychiatry nyní ukazuje na jednu z možných cest: svaly při cvičení uvolňují do krve bílkovinu apelin, která následně působí v mozku. Výzkum zatím probíhal na myších, jeho výsledky proto nelze přímo považovat za důkaz stejného účinku u lidí.
Vědci sledovali myši vystavené dlouhodobému nepředvídatelnému stresu, který u nich vyvolal chování podobné některým projevům deprese. Zvířata, která po dobu čtyř týdnů dobrovolně běhala v kolotoči, vykazovala zlepšení v několika behaviorálních testech. Současně se u nich zvýšila hladina apelinu v krvi i v hipokampu, části mozku důležité pro paměť, učení a regulaci nálady.
Podle studie byly hlavním zdrojem této bílkoviny kosterní svaly, konkrétně například lýtkové svaly. Když vědci apelin vázaný na svaly geneticky odstranili, běh už u myší nevyvolal stejný antidepresivní účinek a nezvýšila se ani tvorba nových nervových buněk v hipokampu. Naopak zvýšení produkce apelinu přímo ve svalech některé přínosy běhání napodobilo, i když zvířata necvičila.
Signál přes krev až do hipokampu
Apelin patří mezi takzvané myokiny. Jde o látky, které vznikají ve svalech a při fyzické aktivitě vysílají signály do dalších orgánů. V tomto případě se podle autorů studie dostává apelin z krevního oběhu do hipokampu, kde se váže na receptor označovaný jako APJ. Tím ovlivňuje glutamátergní neurony, tedy nervové buňky využívající jako přenašeč glutamát.
Výzkumníci popsali také podrobnější buněčný mechanismus. Aktivace receptoru APJ podle jejich zjištění posiluje funkci NMDA receptorů, které se podílejí na přenosu signálů mezi neurony a na takzvané synaptické plasticitě. Ta označuje schopnost nervových spojů měnit svou sílu. Do procesu se zapojuje enzym CK2 a následně signální dráha spojená s kalpainem-2. Výsledkem je podle autorů lepší fungování synapsí a podpora tvorby nových neuronů.
Výzkum zapadá do širšího obrazu, v němž se na účinku cvičení podílí více biologických mechanismů. Dřívější práce spojovaly pohyb například s růstem neurotrofních faktorů, útlumem zánětlivých procesů nebo změnami v metabolismu kynureninu, látky vznikající při odbourávání tryptofanu. Nová studie ale přináší přímější důkaz o konkrétním signálu mezi svalem a mozkem. Autoři zároveň upozorňují, že jejich pokusy se uskutečnily pouze na samcích myší. Zda stejný mechanismus funguje v totožné podobě u žen a u lidí, musí ověřit další výzkum.
Výsledky mohou být významné také pro výzkum deprese ve vyšším věku. Hladina apelinu podle autorů klesá při úbytku svalové hmoty, který provází sarkopenii, tedy věkem spojené zhoršování svalové síly a funkce. Zatím však nejde o nový způsob léčby ani o náhradu antidepresiv či psychoterapie. Studie především ukazuje, jak by mohl organismus převádět fyzickou aktivitu na změny v mozku a kde by v budoucnu mohly hledat nové terapeutické postupy farmaceutický výzkum a medicína.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.