Vytrvalé sucho, vlny veder a rekordně nízká hladina Dunaje narušují energetiku ve střední a jihovýchodní Evropě. Nejvážnější situace je v Rumunsku a Maďarsku, jejichž jaderné elektrárny využívají vodu z řeky k chlazení reaktorů. Podle agentury Deutsche Welle se problémy dotýkají také vodní a uhelné energetiky a omezují plavbu po jedné z hlavních evropských vodních cest.
Rumunská elektrárna Cernavodă, která obvykle dodává přibližně pětinu elektřiny v zemi, byla kvůli nedostatku chladicí vody odstavena celá. Provozovatel Nuclearelectrica nejprve v červenci odpojil jeden ze dvou reaktorů, druhý následoval 13. srpna. Rumunská vláda v reakci vyzvala domácnosti i firmy k úsporám elektřiny a na srpen vyhlásila stav energetické nouze.
Úřady se pokusily průtok vody k elektrárně zvýšit také technickými zásahy. Rumunské námořnictvo na začátku srpna odpálilo skalní útvar, který se objevil v korytě jednoho z dunajských ramen, aby přesměrovalo část vody do hlavního toku směrem k Cernavodě. Ani tento krok ale nezabránil pozdějšímu úplnému odstavení elektrárny.
V Maďarsku nízká hladina ohrožuje elektrárnu Paks, jediný jaderný zdroj v zemi a významnou část maďarské výroby elektřiny. Její provoz byl v létě výrazně omezen. Vláda následně oznámila opatření, která mají hladinu Dunaje u chladicího kanálu elektrárny zvýšit a umožnit pokračování provozu. Podle dostupných zpráv se Paks úplnému odstavení vyhnula, pracuje však v omezeném režimu.
Pokles průtoku zasáhl také další zdroje. Srbské uhelné elektrárny Kostolac A a B, které odebírají vodu z Dunaje pro chlazení, musely snížit výrobu. Nižší hladina zároveň komplikuje nákladní dopravu a odhaluje rozsáhlé písčiny a části říčního dna. Omezení plavby může zvyšovat náklady na přepravu paliv a dalších komodit v regionu.
Bulharsko se podle tamních úřadů zatím vyhýbá energetické krizi, přestože nízká hladina zasahuje i úsek Dunaje na jeho severní hranici. Jaderná elektrárna Kozloduj podle ministerstva energetiky není v současnosti ohrožena a její provoz pokračuje. Úřady v elektrárně vytvořily zvláštní tým, který sleduje vývoj hladiny a připravuje opatření pro případ dalšího poklesu. Rozdílný dopad na jednotlivé země souvisí mimo jiné s místními podmínkami odběru chladicí vody a s dostupností dalších zdrojů elektřiny.
Vývoj ukazuje zranitelnost energetických systémů, které jsou závislé na dostatku vody v řekách. Dunaj protéká deseti zeměmi a jeho nízký průtok současně ovlivňuje výrobu elektřiny, zemědělství, zásobování vodou i dopravu. Provozovatelé elektráren proto musí při pokračujícím suchu hledat náhradní zdroje a připravovat se na další omezení výroby.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.