Švédská volba je těsná, levý blok drží náskok jediného mandátu

Švédská volba je těsná, levý blok drží náskok jediného mandátu

Švédské parlamentní volby směřují k velmi těsnému výsledku. Průběžné sčítání po nedělním hlasování přisuzuje středolevému opozičnímu bloku 175 mandátů, zatímco pravicové uskupení kolem premiéra Ulfa Kristerssona má 174 křesel. Rozdíl je tak na hranici parlamentní většiny a výsledek zůstává otevřený. Podle agentury Associated Press mohou do konečného pořadí zasáhnout ještě hlasy ze zahraničí a pozdě odevzdané hlasovací lístky.

„Bude to velmi těsné,“ řekla podle Deutsche Welle předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová. Její strana se po čtyřech letech v opozici snaží vrátit do čela vlády. Anderssonová byla premiérkou od listopadu 2021 do října 2022 a jako první žena v historii země vedla švédskou vládu.

Středolevý blok tvoří vedle sociálních demokratů Strana středu, Zelení a Levicová strana. Průběžné rozdělení mandátů mu sice přisuzuje minimální většinu, mezi jeho členy ale panují rozdíly v otázkách dalšího vládního uspořádání. Strana středu odmítá podpořit vládu, v níž by měla výrazný vliv Levicová strana. Jednání o kabinetu proto mohou být složitá i v případě, že opozice náskok udrží.

Rozhodovat mohou poslední hlasy

Pravicový blok tvoří umírnění konzervativci, křesťanští demokraté, liberálové a protiimigrační Švédští demokraté. Vláda premiéra Kristerssona se opírá právě o jejich parlamentní podporu. Švédští demokraté nejsou součástí kabinetu, jejich vliv na vládní politiku ale v posledních letech výrazně vzrostl. Před volbami usilovali o přímější podíl na moci.

Hlasování se uskutečnilo v neděli 13. září 2026. Švédové současně vybírali zastupitele regionů a obcí, hlavní pozornost však poutala soutěž o 349 křesel v jednokomorovém parlamentu Riksdag. Pro získání většiny je potřeba 175 mandátů, tedy přesně tolik, kolik podle dosavadního přepočtu připadá středolevému bloku.

O tom, kdo dostane první možnost sestavit vládu, rozhodne po dokončení sčítání předseda parlamentu. Švédský systém vychází z takzvaného negativního parlamentarismu: premiér nemusí získat většinu hlasů pro, nesmí však proti němu hlasovat většina poslanců. Pokud se poměr sil nezmění, bude Anderssonová potřebovat dohodu všech čtyř opozičních stran, případně jejich toleranci při hlasování o vládě a rozpočtu. Konečný výsledek se očekává až po započtení všech hlasů.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek