Švýcarské ledovce v roce 2026 ztratily 5,5 procenta svého objemu. Vyplývá to z údajů švýcarské monitorovací sítě GLAMOS, o kterých informovala německá stanice Deutsche Welle. Větší roční úbytek zaznamenali odborníci pouze v roce 2022. Letošní výsledek podle nich souvisí s velmi teplým létem a malým množstvím sněhu, které v zimě pokrylo ledovce.
Za posledních pět let přišlo Švýcarsko téměř o pětinu ledovcového ledu. GLAMOS uvádí, že úbytek mezi lety 2022 a 2026 byl více než dvojnásobný ve srovnání s jakýmkoli dříve sledovaným pětiletým obdobím. Měření provádí dlouhodobě na desítkách ledovců a výsledky následně využívá Švýcarská akademie věd při hodnocení vývoje kryosféry, tedy části planety tvořené sněhem, ledem a zmrzlou půdou.
Podle agentury AP roztálo od července do září množství ledu odpovídající přibližně 2,2 bilionu litrů vody. To představuje zhruba čtyřnásobek roční spotřeby vody ve Švýcarsku, které má kolem 9,1 milionu obyvatel. Voda z tajících ledovců krátkodobě zvyšuje průtoky řek, dlouhodobý úbytek ledu ale znamená menší zásoby vody v období sucha a vysokých teplot.
Švýcarsko je považováno za jednu z evropských vodních zásobáren. Z jeho území odtékají řeky, které napájejí mimo jiné povodí Rýna, Rhôny, Pádu a Dunaje. Ledovce přitom fungují jako přirozená zásobárna: v zimě zadržují vodu ve formě sněhu a ledu a v teplejší části roku ji postupně uvolňují. S pokračujícím táním se tento mechanismus mění, protože nejprve přibývá vody z tajícího ledu, později však její množství klesá.
Letošní tání urychlila kombinace několika faktorů. Zimní sněhová pokrývka byla na mnoha místech slabá, takže ledovce měly menší ochranu před slunečním zářením. Následné vlny veder urychlily odtok vody a odhalily starší, tmavší led, který pohlcuje více energie než čerstvý sníh. Podle údajů zveřejněných GLAMOS se v některých sledovaných oblastech ztrácely metry tloušťky ledu.
Odborníci upozorňují, že pokračování současného trendu může během příštích desetiletí vést k zániku řady menších švýcarských ledovců. Některé z nich už podle dřívějších měření dosáhly stavu, kdy se jejich ledová plocha rychle zmenšuje a ztrácí schopnost dlouhodobě se obnovovat. Vývoj v roce 2026 tak potvrzuje dlouhodobé zrychlování úbytku ledovců v Alpách, které je spojováno především s rostoucími teplotami.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.