Afghánské tálibánské úřady obvinily Pákistán, že podporuje a ukrývá ozbrojené skupiny bojující proti vládě v Kábulu. Tvrzení přichází v době, kdy se vztahy mezi oběma sousedy výrazně zhoršily kvůli přeshraničnímu násilí, sporům o bezpečnost a opakovaným střetům podél společné hranice. Pákistán obvinění odmítá.
Podle agentury Reuters a dalších médií se v posledních měsících objevily zprávy o kontaktech Pákistánu s afghánskými opozičními představiteli. Islámábád v minulosti hostil politická jednání, kterých se účastnili někteří odpůrci Tálibánu, včetně představitelů afghánské opozice a občanské společnosti. Samotná existence těchto kontaktů ale podle dostupných informací neprokazuje, že Pákistán ozbrojené skupiny vyzbrojuje nebo přímo řídí jejich operace.
Tálibánská vláda tvrdí, že Pákistán podporuje zejména skupiny působící v severním Afghánistánu, mimo jiné Národní frontu odporu a Afghánskou frontu svobody. Tyto organizace podnikají sporadické útoky proti bezpečnostním složkám Tálibánu, jejich schopnosti jsou však podle dostupných hodnocení omezené. Některé zprávy zároveň hovoří o nových, méně známých uskupeních, jejichž skutečné zázemí a rozsah činnosti nelze nezávisle ověřit.
Pákistán podobná obvinění označuje za nepodložená. Jeho představitelé naopak dlouhodobě tvrdí, že afghánské území slouží jako zázemí pro Tehrík-e Tálibán Pákistán, známý jako TTP. Tato organizace je oddělená od afghánského Tálibánu, ideologicky s ním však souvisí a usiluje o svržení pákistánské vlády. Islámábád tvrdí, že TTP z Afghánistánu plánuje a provádí útoky v Pákistánu. Kábul tato obvinění odmítá nebo prohlašuje, že nemá nad všemi ozbrojenými skupinami na svém území kontrolu.
Od bývalých spojenců k otevřenému konfliktu
Pákistán byl po desetiletí považován za jednoho z hlavních zahraničních podporovatelů afghánského Tálibánu. Po návratu hnutí k moci v srpnu 2021 však mezi oběma stranami rychle narostlo napětí. Tálibán odmítá uznat hranici známou jako Durandova linie a Pákistán stále hlasitěji požaduje zásah proti TTP. Spory doprovázely uzávěry hraničních přechodů, vyhošťování afghánských uprchlíků i přeshraniční vojenské operace.
V roce 2026 konflikt přerostl v otevřenější vojenské střety. Pákistán podnikal letecké údery na cíle v Afghánistánu s odůvodněním, že zasahuje základny militantů. Afghánské úřady útoky odsoudily a uvedly, že při nich umírali civilisté. Do sporu se zapojily také regionální mocnosti, které vyzývají k jednání a k omezení násilí.
Zda Pákistán skutečně poskytuje afghánským protivníkům Tálibánu zbraně, výcvik či logistickou podporu, zůstává veřejně neprokázané. Jisté je, že obě strany využívají vzájemná obvinění jako součást politického a bezpečnostního střetu. Pokračující boje zároveň zvyšují riziko další destabilizace pohraničí a komplikují snahy o vyřešení otázky ozbrojených skupin působících na území obou zemí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.