Washington a Teherán v posledních dnech podávají rozdílný výklad kontaktů, které mají vést k obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy s Íránem jednají a že rozhovory mají být poslední příležitostí k dohodě, jež by otevřela strategickou námořní cestu a vytvořila prostor také pro řešení amerických výhrad k íránskému jadernému programu. Íránská strana však existenci přímých rozhovorů s Washingtonem odmítá.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei podle agentury AP potvrdil pouze jednání Teheránu s Ománem. Týkají se uspořádání plavby v průlivu, který odděluje Írán od Ománu a spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Baghaei ve středu 5. srpna oznámil, že obě země dospěly ke shodě na zeměpisných souřadnicích zamýšlené trasy pro lodě. Společné prohlášení je podle něj v závěrečné fázi příprav, pokud do procesu nezasáhnou blíže neurčené třetí strany.
Trump naopak hovoří o širším vyjednávání. V pondělí 3. srpna řekl, že očekává rozhovory o opětovném otevření Hormuzského průlivu i o cestě, jak řešit americké obavy z íránského jaderného programu. Bílý dům tak spojuje otázku volného průjezdu tankerů s širšími politickými a bezpečnostními požadavky vůči Íránu. Teherán tuto souvislost ve svých veřejných vyjádřeních nepřijímá a trvá na tom, že nynější dialog se týká jen námořní trasy a probíhá s Ománem.
Rozdíl ve vyjádřeních nemusí nutně znamenat, že mezi oběma stranami neexistuje žádný nepřímý kontakt. Omán v minulosti opakovaně působil jako prostředník mezi Íránem a západními státy. Už v červnu se Teherán a Maskat dohodly, že budou pokračovat v debatě o budoucí správě plavby v průlivu, námořních službách a souvisejících nákladech. Jednání vedli íránský ministr zahraničí Abbas Araqchi a předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf s ománským sultánem Hajthamem bin Tárikem a ministrem zahraničí Sajídem Badrem al-Busajdím.
Podle informací agentury Reuters, které převzala další média, Omán předložil návrh regionálního mechanismu pro správu průlivu. Počítal s dobrovolnými poplatky za tranzit, zatímco Teherán prosazoval výraznější vlastní kontrolu nad vodní cestou. Právě otázka, kdo bude určovat pravidla provozu a za jakých podmínek, patří k hlavním bodům sporu. Zdroje agentury Reuters nyní uvádějí, že připravovaný návrh by Íránu svěřil dohled nad loděmi vplouvajícími do Perského zálivu.
Hormuzský průliv je pro světový obchod s energiemi klíčový. Před válkou jím podle AP procházela přibližně pětina globálně obchodované ropy a zkapalněného zemního plynu. Omezení provozu proto zasáhlo vývozce ropy z oblasti Perského zálivu i odběratele v Asii a Evropě. Saúdská Arábie v reakci přesměrovala miliony barelů ropných dodávek k Rudému moři, uvedla AP.
Deutsche Welle v analýze, z níž vychází tento text, upozornila, že rozporná sdělení odrážejí politické tlaky na obou stranách. Trump se snaží prezentovat diplomatický posun a zároveň zachovat tlak na Teherán. Íránské vedení naproti tomu veřejně zdůrazňuje jednání se sousedním Ománem, nikoli ústupky Spojeným státům. Teherán se tím také vyhýbá potvrzení, že by otázku průlivu spojoval s americkými požadavky na jaderný program.
Ve čtvrtek 6. srpna nebyla dohoda mezi Íránem a Ománem oficiálně zveřejněna. Íránské ministerstvo zahraničí hovoří o dokončování textu, zatímco americká administrativa nadále naznačuje možnost širšího diplomatického ujednání. Zůstává tak nejasné, zda se případná dohoda o plavební trase stane pouze technickým ujednáním mezi dvěma pobřežními státy, nebo prvním krokem k nepřímým rozhovorům mezi Teheránem a Washingtonem.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.