Americký prezident Donald Trump v pátek 18. září podepsal zákon rozšiřující sankce proti Rusku. Opatření míří na ruské představitele, finanční instituce, energetické firmy a takzvanou stínovou flotilu tankerů, která podle amerických úřadů pomáhá obcházet dosavadní omezení. Informoval o tom mimo jiné server Euronews a agentura AP.
Zákon nazvaný Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act rozšiřuje ekonomický tlak na Moskvu kvůli pokračující válce na Ukrajině. Jeho cílem je omezit příjmy z vývozu ropy a zemního plynu, které patří k hlavním zdrojům ruského rozpočtu. Sankce se podle dostupných informací vztahují také na osoby a společnosti napojené na ruský obranný průmysl nebo na státem kontrolované energetické projekty.
Součástí zákona je pravomoc prezidenta uvalit cla až do výše 100 procent na dovoz ze zemí, které patří mezi největší odběratele ruské ropy nebo zemního plynu. Opatření se může týkat také států a podniků, které podle americké administrativy pomáhají Rusku obcházet sankce. Výjimka se týká zemí, které odebírají méně než 15 procent ruského vývozu zemního plynu a zároveň prokazatelně podnikají kroky ke snížení této závislosti.
Pravomoc se může vztahovat především na velké odběratele ruských energií, mezi něž patří Čína a Indie. Zákon ale neurčuje, že Spojené státy cla automaticky zavedou. Rozhodnutí o jejich použití, rozsahu a konkrétních zemích zůstává na prezidentovi. Washington tak získává nástroj, kterým může tlačit nejen na Rusko, ale také na jeho obchodní partnery.
Balík prošel Kongresem navzdory rozdílným výhradám obou hlavních stran. Sněmovna reprezentantů jej 16. září schválila poměrem 262 ku 159 hlasům, předtím jej v srpnu podpořil Senát. Demokratičtí zákonodárci obecně prosazovali tvrdší postup vůči Rusku, část z nich však odmítala ustanovení, která podle nich dávají Trumpovi příliš širokou možnost zavádět cla podle vlastního uvážení.
Odpůrci této části zákona upozorňovali, že cla mohou zasáhnout také americké firmy a spotřebitele, pokud povedou k růstu cen energií nebo jiného dováženého zboží. Kritici zároveň namítali, že prezident získává rozsáhlou pravomoc ovlivňovat obchodní vztahy s třetími zeměmi prostřednictvím sankčního zákona.
Podle zastánců zákona je však právě tlak na odběratele ruských energií nezbytný, pokud mají sankce skutečně oslabit ruské příjmy. Moskva v posledních letech přesměrovala část vývozu ropy a plynu na trhy mimo Evropu, zejména do Asie. Spojené státy nyní chtějí prostřednictvím nových sankcí a hrozby cel přimět velké odběratele, aby nákupy ruských energií omezili.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.