Vyšší příjem některých konzervačních potravinářských aditiv souvisel ve francouzské populační studii s častějším výskytem hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění. Výzkumníci sledovali více než 112 000 účastníků po dobu až 15 let a vyhodnocovali jejich jídelníček včetně konkrétních značek potravin. Studie byla zveřejněna v časopise European Heart Journal.
Hypertenze, tedy dlouhodobě zvýšený krevní tlak, patří mezi významné rizikové faktory srdečních a cévních onemocnění. Výzkumníci z francouzské kohorty NutriNet-Santé analyzovali údaje o 112 395 lidech, z nichž 78,7 procenta tvořily ženy. Průměrný věk účastníků při zařazení do studie byl 42,8 roku a medián délky sledování činil 7,9 roku.
Účastníci opakovaně vyplňovali 24hodinové záznamy o konzumaci potravin, celkem mohli odevzdat až 96 záznamů. Vědci je propojili s databázemi složení potravin a laboratorními rozbory, aby odhadli příjem jednotlivých aditiv. Do analýzy zahrnuli jen osoby, které při vstupu neměly diagnostikované kardiovaskulární onemocnění nebo vysoký krevní tlak.
Souvislost s krevním tlakem
Z 58 sledovaných konzervačních aditiv jich alespoň deset procent účastníků konzumovalo 17. U osmi konkrétních látek se po statistickém zohlednění dalších faktorů objevila souvislost s vyšším výskytem hypertenze. Šlo o sorban draselný (E202), disiřičitan draselný (E224), dusitan sodný (E250), kyselinu askorbovou neboli vitamin C (E300), askorban sodný (E301), erythorbát sodný (E316), kyselinu citronovou (E330) a výtažky z rozmarýnu (E392).
Nejsilnější souvislost vědci zaznamenali u sorbanu draselného: účastníci s vyšším příjmem měli podle modelu o 39 procent vyšší výskyt hypertenze než lidé s nižším příjmem. U kyseliny citronové činil rozdíl 25 procent, u dusitanu sodného 16 procent. Hodnoty představují relativní riziko odvozené ze statistického modelu, nikoli jistotu, že se u konkrétního člověka nemoc rozvine.
Celkový vyšší příjem konzervačních látek bez antioxidační funkce souvisel s 29procentním zvýšením výskytu hypertenze a 16procentním zvýšením výskytu kardiovaskulárních onemocnění. V analýze bylo zaznamenáno 5544 nových případů hypertenze a 2450 kardiovaskulárních příhod, mezi něž patřily například cévní mozkové příhody a ischemická choroba srdeční. Samotná kyselina askorbová byla jako jediné z jednotlivých aditiv spojena také s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění.
Autoři zdůrazňují, že jde o observační studii, tedy výzkum sledující přirozené chování lidí bez náhodného přidělení jídelníčku. Výsledky proto samy o sobě neprokazují, že za vyšší riziko mohou přímo daná aditiva. Lidé, kteří jich konzumovali více, mohli zároveň jíst více průmyslově zpracovaných potravin a lišit se v dalších, obtížně měřitelných charakteristikách. Výzkumníci sice zohlednili například věk, kouření, pohyb, příjem soli, cukrů, nasycených tuků, masa a ovoce se zeleninou, zbytkové zkreslení ale nelze vyloučit. K potvrzení výsledků jsou podle studie zapotřebí další, zejména experimentální výzkumy.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.