Americký prezident Donald Trump 9. října oznámil dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle níž má Rusko okamžitě dodat více než 300.000 tun nafty na americký a světový trh. Trump následně uvedl, že v listopadu by mělo přibýt dalších 500.000 tun a poté ještě milion tun. Americké ministerstvo financí zároveň vydalo dočasné povolení, které dovoz ruské nafty umožňuje do 7. dubna 2027.
Trump dohodu představil především jako nástroj ke snížení vysokých cen pohonných hmot ve Spojených státech. Nafta zdražuje dopravu, zemědělství i výrobu a její cena se stala citlivým tématem před volbami do Kongresu, které se uskuteční 3. listopadu. Prezident tvrdí, že k nedostatku přispívají také ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Podle amerického činitele citovaného agenturou Axios Trump před uzavřením dohody opakovaně žádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby útoky na ruskou energetickou infrastrukturu zastavil.
Ekonomický dopad dohody ale zůstává nejistý. Podle agentury Reuters Trump hovořil o dalších dodávkách až tří milionů tun v krátké době, jejich uskutečnění však závisí na stavu ruských rafinerií. Analytici upozorňují, že ohlášený objem je ve srovnání s americkou i světovou spotřebou relativně malý. Dodávky proto podle nich nemusí výrazně změnit ceny na americkém trhu, zejména pokud se uskuteční postupně nebo narazí na logistické překážky.
Kyjev se obává oslabení tlaku na Moskvu
Ukrajina se o dohodě dozvěděla bez předchozího upozornění. Zelenskyj ji označil za nespravedlivou a nepoctivou a uvedl, že povolení vývozu ruské nafty představuje investici do války. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že útoky na ruské rafinerie omezují schopnost Moskvy zásobovat armádu a financovat vojenské operace. Uvolnění sankcí proto vnímá jako přímou pomoc ruskému hospodářství v době, kdy ruské síly pokračují v útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu.
Pro Moskvu má dohoda význam nejen kvůli příjmům z prodeje paliva. Podle agentury Associated Press Rusko získává také politický prospěch, protože Spojené státy částečně ustupují od sankční politiky a oslabují společný postup Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Ruský vývoz nafty může zároveň pomoci zmírnit problémy na domácím trhu, kde ukrajinské útoky v uplynulých měsících poškodily část rafinerských kapacit.
Trump později spojil dohodu s požadavkem na zastavení útoků proti energetickým zařízením v Rusku a na Ukrajině. Kyjev by podle něj měl přispět k širšímu urovnání konfliktu, zatímco ruská strana má pokračovat v dodávkách paliva. Ukrajinská vláda ale odmítá přistoupit na kroky, které by podle ní omezily její obranu, aniž by Rusko současně zastavilo útoky. Evropské země navíc daly najevo, že nechtějí automaticky pomáhat s přepravou ruského paliva přes své teritoriální vody. Dohoda tak zatím nepřinesla širší příměří, ale otevřela nový spor mezi Washingtonem, Kyjevem a evropskými spojenci o podobu dalšího tlaku na Moskvu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.