Turecký parlament v pondělí 10. srpna schválil zákon, který má podpořit mírový proces mezi státem a Stranou kurdských pracujících (PKK). Pro normu hlasovalo 468 poslanců, proti bylo 88. Dvanáctičlenný zákon stanovuje postup pro ověření odzbrojení organizace a pro právní řešení situace tisíců jejích členů. Platit však začne až poté, co turecká Rada národní bezpečnosti potvrdí, že PKK ukončila činnost a odevzdala všechny zbraně.
Podle agentury AP zákon umožní u části odsouzených členů PKK přerušit výkon trestu. U lidí, proti nimž stále běží vyšetřování nebo soudní řízení, se mají procesy odložit na pět či deset let podle závažnosti údajného činu. Jestliže dotyčný v této době nespáchá trestný čin související s terorismem, případ bude uzavřen. Žádosti o využití opatření bude možné podávat do šesti měsíců od zveřejnění rozhodnutí Rady národní bezpečnosti v úředním věstníku.
Zákon se nevztahuje na osoby odsouzené za úmyslné zabití ani na vězně s doživotními tresty uloženými před rokem 2005. Mimo jeho působnost tak zůstává uvězněný zakladatel PKK Abdullah Öcalan i další vysoce postavení představitelé organizace. Normou mají být zřízeny také vládní a parlamentní výbory, které budou dohlížet na odzbrojení a návrat bývalých bojovníků do civilního života.
Právní krok po rozhodnutí PKK
PKK oznámila v květnu 2025, že se rozhodla ukončit ozbrojený boj a rozpustit organizaci. Navázala tím na výzvu Öcalana z února téhož roku. Organizace následně uspořádala symbolický akt odzbrojení na severu Iráku, kde má své zázemí, a oznámila stažení bojovníků z klíčových míst v Turecku do Iráku. Podle Reuters parlamentní komise už v únoru 2026 doporučila, aby právní změny a ověřené odzbrojení postupovaly souběžně.
Ozbrojené povstání PKK začalo v roce 1984. Konflikt si za více než čtyři desetiletí vyžádal desítky tisíc obětí a zasáhl kromě Turecka také Irák a Sýrii. PKK je jako teroristická organizace označována Tureckem, Spojenými státy i Evropskou unií. Skupina původně usilovala o samostatný kurdský stát na jihovýchodě Turecka, později formulovala požadavky především jako autonomii a širší práva Kurdů v rámci tureckého státu.
Nový zákon řeší především odzbrojení a postavení lidí spojovaných s PKK, nikoli širší podobu kurdské otázky. V jihovýchodním městě Diyarbakır, které je považováno za hlavní centrum tureckých Kurdů, lidé podle AP vyjadřovali vedle očekávání konce násilí také pochybnosti, zda bude norma stačit. Mezi dlouhodobé požadavky kurdských politických představitelů patří větší prostor pro kurdštinu ve vzdělávání a veřejných službách, širší politická práva či ukončení praxe, při níž stát odvolává některé zvolené starosty a nahrazuje je správci jmenovanými vládou.
Prokurdská Strana rovnosti a demokracie národů (DEM), která zprostředkovávala kontakty s Öcalanem, zákon dříve podporovala jako nutný právní základ další fáze procesu. Zároveň požadovala širší demokratické reformy a větší roli Öcalana při přechodu PKK od ozbrojené činnosti k politickému působení. Podle AP PKK po pondělním hlasování označila normu za počátek řešení, ale upozornila na její nedostatky a znovu žádala Öcalanovo propuštění, demokratické změny a záruky kurdských práv.
Schválená norma proto představuje především mechanismus pro podmíněné uzavření právních případů a reintegraci části bývalých členů PKK. Její praktický dopad bude záviset na tom, zda turecké bezpečnostní instituce uznají odzbrojení za úplné a zda parlament naváže dalšími zákony. Předchozí mírové pokusy mezi Ankarou a PKK skončily neúspěchem naposledy v roce 2015.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.