Léto 2024 se zapíše do historie jako nejteplejší zaznamenané léto, což jen zdůrazňuje naléhavost klimatické krize. Navzdory rostoucím obavám o životní prostředí se turistický ruch po pandemii COVID-19 opět rozjel na plné obrátky. Ačkoli cestování přináší ekonomické přínosy, zvláště pro rozvojové země, jeho negativní dopad na planetu je stále patrnější a ignorování těchto důsledků se stává neudržitelným.
Cestovní ruch jako významný znečišťovatel
Podle odborníků přispívá cestovní ruch až 8 % k celkovým emisím skleníkových plynů, které ohřívají naši planetu. Největším viníkem je letecká doprava, která je extrémně obtížně dekarbonizovatelná. Ačkoli se výzkum zaměřuje na nové technologie, jako jsou elektrická letadla nebo syntetická paliva, tyto alternativy mají své limity, zejména pokud jde o delší lety přes oceány.
Zatímco technologie se vyvíjejí pomalu, poptávka po letecké dopravě stále roste, zejména v Evropě a Severní Americe, kde si čím dál více lidí může dovolit cestování. Problém není jen v samotné cestě, ale také v nárocích turistů na místě. Přeplněná turistická centra, jako jsou pláže v Barceloně nebo Benátkách, trpí přetížením, znečištěním a nedostatkem základních zdrojů, jako je voda.
Návrat k „normálu“ a konec „hanby za létání“
Před několika lety se objevilo hnutí „flygskam“, tedy hanba za létání, které podporovalo omezování letecké dopravy ve prospěch ekologičtějších způsobů cestování, jako je vlak. Toto hnutí popularizovala především klimatická aktivistka Greta Thunberg, která v roce 2019 přeplula Atlantik na lodi s nulovými emisemi. Avšak dnes, jak ukazují data z evropských letišť, se cestující vrátili k předpandemickým návykům a letecká doprava opět roste.
Podle Stefana Gösslinga z univerzity v Lundu hnutí „hanby za létání“ ztratilo na síle částečně proto, že lidé věří, že vlády splní své sliby v boji proti změně klimatu. Pro mnoho lidí je cestování neodmyslitelnou součástí života, a i když si jsou vědomi jeho dopadů na klima, málokdo je ochoten své zvyky měnit.
Snaha o udržitelný cestovní ruch
Cestovní ruch čelí stále větší kritice kvůli své neudržitelnosti, ale některé sektory se snaží zavádět ekologičtější praktiky. Solární panely na hotelech, elektrická vozidla k pronájmu a nabídka vegetariánských jídel jsou kroky, které mohou snížit emise. Ovšem hlavní problém – emise z letecké dopravy – zatím zůstává bez uspokojivého řešení.
Některé země závislé na turistice, zejména ty s rozvíjejícími se ekonomikami, se snaží najít rovnováhu mezi ochranou přírody a přílivem turistů. Ekoturismus, který financuje ochranu přírody a přináší ekonomické příležitosti místním obyvatelům, je jedním z příkladů, jak může cestování přispívat k udržitelnosti. Nicméně tento typ cestovního ruchu je stále jen malou částí celkového trhu.
Jak dál?
Odborníci navrhují různá řešení, jak zmírnit klimatické dopady cestování. Patří mezi ně zavedení globálních daní z letecké dopravy, které by mohly financovat projekty na obnovu ekosystémů poškozených klimatickými změnami, nebo vyšší poplatky pro časté letce. Další populární návrhy zahrnují snižování cen jízdenek na vlaky, aby se staly dostupnější alternativou k letadlům.
Navzdory snahám o omezení dopadů cestování zůstává zásadní otázka, zda je společnost ochotna přistoupit na kompromisy, které by mohly snížit naše pohodlí ve jménu ochrany planety. Bez ohledu na to, zda se podaří najít technologická řešení, je zřejmé, že pokud se nepodaří snížit poptávku po cestování, bude dosažení klimatických cílů do roku 2050 velkou výzvou.
Zatímco letní dovolené zůstávají pro mnohé neodmyslitelnou součástí života, je stále jasnější, že globální cestovní horečka má své neblahé důsledky pro klima a budoucí generace.