USA vydaly první těžební nájemní smlouvy pro hluboké moře

USA vydaly první těžební nájemní smlouvy pro hluboké moře

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek vydražila první nájemní smlouvy na těžbu nerostů z hlubokého mořského dna v dějinách Spojených států. Nabídka se týkala dvou oblastí u Americké Samoy v Tichém oceánu o celkové rozloze přibližně 31 milionů akrů, tedy 12,5 milionu hektarů. Každá z oblastí byla prodána za minimální cenu tři miliony dolarů.

Podle agentury AP v aukci uspěla společnost Wetstone U.S. Ventures, která jako jediná podala nabídku. Dvě dvacetileté nájemní smlouvy firmě umožní provést počáteční průzkumy oceánského dna a připravit plány pro testování nebo případnou těžbu. Komerční těžba však bude možná až po dalších povoleních a ekologických posouzeních.

Aukce se uskutečnila navzdory rozhodnutí federální soudkyně Jill Otakeové z Havaje. Ta v pondělí uvedla, že Národní úřad pro oceán a atmosféru, respektive jeho Národní úřad pro mořský rybolov, porušil zákon na ochranu ohrožených druhů. Úřad podle soudu dostatečně neposoudil možné dopady plánované těžby na chráněné živočichy a omezil přezkum především na předběžný průzkum.

Ministerstvo vnitra přesto prodej nezastavilo. Správa pro mořské nerosty uvedla, že začala připravovat podrobnější konzultace s úřadem pro mořský rybolov a že tím reaguje na výhrady soudu. Ministr vnitra Doug Burgum označil aukci za první prodej práv na těžbu kritických nerostů na mořském dně v Tichomoří a za krok k posílení domácích dodávek surovin.

Firmy se zajímají zejména o takzvané polymetalické konkrece, tedy útvary podobné bramborám, které obsahují nikl, měď a kobalt. Tyto kovy se používají mimo jiné v bateriích a systémech pro elektrická vozidla. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz, který označil rozvoj těžby nerostů z oceánského dna za otázku národní bezpečnosti a hospodářského zájmu. Spojené státy se zároveň snaží omezit svou závislost na zahraničních dodavatelích, především v konkurenci s Čínou.

Proti aukci vystupují místní obyvatelé, ochranářské organizace i část představitelů Americké Samoy. Území v roce 2024 zakázalo hlubokomořskou těžbu ve vlastních pobřežních vodách, prodané oblasti ale leží za touto hranicí na federálně spravovaném kontinentálním šelfu. Kritici upozorňují na možné poškození mořských ekosystémů, šíření kalu a hluk, který může narušovat migraci živočichů. Podle Euronews se proti postupu vlády vedou nejméně tři žaloby. Organizace Earthjustice, která zastupuje některé žalobce, oznámila, že bude usilovat o zneplatnění uzavřených smluv. Samostatně žalobu podaly také Natural Resources Defense Council a místní skupina Finafinau.

Zdroj: Euronews

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek