V Abú Zabí začíná nové kolo trilaterálních rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Jednání naplánovaná na 10. a 11. listopadu jsou prvním setkáním vyjednávacích týmů v tomto formátu od února. Spojené státy v rozhovorech působí jako prostředník, zatímco hostitelská země, Spojené arabské emiráty, poskytuje diplomatické zázemí.
Podle agentury Associated Press mají být hlavními tématy poválečné bezpečnostní záruky, možné kroky ke zmírnění bojů, humanitární otázky a další postup mírového procesu. Americký zvláštní zmocněnec Steve Witkoff při oznámení schůzky uvedl, že jednání se zaměří na „poválečná bezpečnostní uspořádání, deeskalaci, humanitární úsilí a další kroky směrem k míru“. Přímé dohody o ukončení války se ale od nové schůzky neočekávají automaticky.
Největší překážkou zůstávají bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Kyjev požaduje závazek, který by odradil Rusko od dalšího útoku po případném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho spojenci hovoří o modelu podobném článku 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož je ozbrojený útok proti jednomu členu NATO považován za útok proti celé alianci. Ukrajina zároveň nechce, aby příměří pouze zmrazilo současnou situaci a umožnilo Rusku připravit se na další ofenzivu.
Moskva takový přístup odmítá. Ruské vedení dlouhodobě označuje rozšiřování vlivu NATO za bezpečnostní hrozbu a odmítá záruky, které by mohly vést k přímému zapojení Spojených států nebo evropských zemí do obrany Ukrajiny. Podle Deutsche Welle proto zůstává otázka bezpečnostních garancí pro Rusko nepřijatelná, zatímco pro Ukrajinu je jednou z podmínek jakékoli trvalejší dohody.
Území a příměří zůstávají otevřenými otázkami
Nejasnosti přetrvávají také kolem území okupovaných Ruskem. Předchozí trilaterální schůzky v Abú Zabí a následná jednání v Ženevě v lednu a únoru nepřinesly průlom v otázce kontroly nad částmi východní Ukrajiny. Strany se neshodly ani na podobě příměří, které by mělo předcházet širší mírové dohodě. Reuters uvedla, že americká a ukrajinská strana v minulých měsících diskutovaly o možném poválečném uspořádání a bezpečnostních mechanismech, ruský postoj však zůstal výrazně odlišný.
Jednání může přinést dílčí výsledky v humanitární oblasti. Mezi možnými tématy jsou výměny zajatců, návrat civilistů a dětí, které byly odvlečeny z okupovaných území, nebo omezené dohody o přerušení bojů. Takové kroky by ale samy o sobě nevyřešily spor o území ani otázku dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. Rusko, Ukrajina i Spojené státy zároveň pokračují v odlišných představách o tom, jak má případná mírová dohoda vypadat a kdo by její plnění kontroloval.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.