V Německu mezi lety 2022 a 2023 výrazně přibylo lidí, kteří pochybují o klimatické změně, jejích dopadech nebo o opatřeních na její omezení. Vyplývá to z nové studie sociologů z Europa-Universität Flensburg, o které informovala německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Výzkum se zabýval postoji 3074 lidí a vycházel z reprezentativních dat německého panelu GESIS, dlouhodobého sociologického šetření obyvatelstva.
Výsledky podle autorů ukazují, že klimatický skepticismus už nelze chápat jen jako postoj malé a hlasité menšiny. U 59 procent dotázaných byly v roce 2023 skeptické postoje celkově silnější než o rok dříve. U 93 procent se zvýšily pochybnosti alespoň v jedné ze 14 sledovaných oblastí. Studie přitom zkoumala nejen to, zda lidé věří v existenci klimatické změny a její původ v lidské činnosti, ale také jejich názory na její následky, energetickou transformaci, dekarbonizaci a konkrétní politická opatření, například ekologické daně.
Rozhoduje politika a důvěra
Výzkumníci zjistili, že hlavním vysvětlením nebyla individuální ekonomická situace respondentů. Silnější souvislost naopak našli mezi růstem skepse a pravicovou politickou orientací, nízkou důvěrou ve vládu a další státní instituce, hierarchickým pojetím společnosti či nespokojeností s fungováním demokracie. Pochybnosti se přitom nejvíce zvýšily u lidí, kteří měli dříve ke klimatické změně spíše méně skeptický postoj.
Studie vyšla v odborném časopise Global Environmental Change. Její autoři Katharina Gies a Emanuel Deutschmann upozorňují, že skepse má více podob. Někteří lidé zpochybňují samotnou existenci klimatické krize nebo její původ, jiní připouštějí oteplování, ale odmítají závažnost jeho dopadů. Další skupina sice klimatickou změnu uznává, nesouhlasí však s rychlostí nebo podobou opatření, která mají vést ke snižování emisí.
Psycholožka Marlene Altenmüller z Leibnizova institutu pro psychologii v Trieru považuje studii za důležitou, zároveň ale zpochybňuje její alarmující výklad. Podle dalších výzkumů zůstává počet lidí s hlubokými pochybnostmi relativně malý. Lidé podle ní často nemění názor na vědecké poznatky obecně, ale přizpůsobují své postoje tématu a názorům skupiny, ke které se politicky nebo společensky řadí. V takzvaném motivovaném vnímání pak může být příslušnost ke skupině důležitější než samotný obsah určitého politického návrhu.
Vědecký konsenzus se přitom nemění. Podle Deutsche Welle se zhruba 98 procent aktivních klimatologů shoduje, že klimatická změna probíhá a že ji způsobuje především lidská činnost. V Německu se zároveň stále častěji projevují vlny veder, sucho, požáry a další extrémní projevy počasí. Samotná zkušenost s těmito jevy ale podle odborníků automaticky nevede k přijetí klimatické politiky.
Autoři studie proto vyzývají, aby politici i veřejné instituce skeptické postoje nepřehlíželi. Úspěch klimatických opatření podle nich závisí také na tom, zda je lidé považují za sociálně spravedlivá a zda důvěřují institucím, které je prosazují. Odborníci zároveň upozorňují, že komunikace o klimatu by neměla zdůrazňovat pouze omezení a náklady, ale také praktické přínosy a možnosti, které změna energetiky přináší.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.