V Rusku v pátek začalo třídenní hlasování v parlamentních a regionálních volbách. Voliči vybírají všech 450 poslanců Státní dumy, dolní komory parlamentu, a také gubernátory v 11 regionech. Jde o první parlamentní volby od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle agentury AP se očekává, že hlasování upevní převahu Kremlu a vládní strany Jednotné Rusko.
Političtí soupeři prezidenta Vladimira Putina a strany, které by otevřeně odmítaly válku, se voleb účastnit nemohou. Ruský Nejvyšší soud v srpnu zrušil registraci liberální strany Jabloko, která patřila k posledním politickým uskupením s jasně protiválečným postojem. Soud jako důvod uvedl porušení pravidel kampaně a nezveřejněnou podporu kandidátům. Vedení Jabloka rozhodnutí odmítlo.
Na volebních lístcích zůstaly především strany takzvané systémové opozice. Patří mezi ně Komunistická strana Ruské federace, nacionalistická Liberálně-demokratická strana Ruska, strana Spravedlivé Rusko a uskupení Noví lidé. Tyto strany si v parlamentu zachovávají vlastní názvy a programy, v klíčových otázkách ale podle dostupných hodnocení zpravidla podporují politiku prezidenta a pokračování války.
Jednotné Rusko má podle předvolebních očekávání znovu získat většinu. V minulých parlamentních volbách v roce 2021 získala strana více než dvě třetiny křesel ve Státní dumě. Polovina poslanců se volí podle stranických kandidátek a druhá polovina v jednomandátových obvodech. Hlasování probíhá také elektronicky a v oblastech Ukrajiny, které Rusko okupuje a protiprávně si je nárokuje.
Obavy z nové mobilizace
Volby zastínily také obavy z další mobilizace. V Rusku se v posledních měsících šířily zprávy, že úřady by po parlamentním hlasování mohly povolat nové vojáky do války proti Ukrajině. Prezident Putin takový scénář odmítl. Podle francouzského deníku Le Monde 3. září prohlásil, že v danou chvíli neexistuje situace, která by mobilizaci vyžadovala, a označil podobné informace za pokus ovlivnit volby.
Mnoho Rusů však podle zahraničních médií jeho ujištěním nevěří. Část mužů se snaží zemi opustit nebo odkládá návrat do Ruska. Kreml zároveň usiluje o vysokou účast, kterou Putin představuje jako důkaz jednoty společnosti a podpory válečnému úsilí. Kritika ruské armády a války může být podle ruských zákonů posouzena jako její „diskreditace“ a vést k trestnímu stíhání.
Exilová ruská opozice vyzvala odpůrce Kremlu, aby volby nebojkotovali, ale hlasovali proti Jednotnému Rusku. Otevřeně protiváleční aktivisté přesto čelí vězení, zákazům kandidatury nebo jiným represím. Výsledek hlasování proto podle pozorovatelů pravděpodobně nepřinese změnu směru ruské politiky, ale spíše potvrdí kontrolu Kremlu nad parlamentem i regionální správou.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.