Světové potravinové zásoby zatím fungují navzdory válce na Ukrajině a konfliktům na Blízkém východě. Systém je ale zranitelnější než před několika lety. Výpadky produkce, omezení obchodu, dražší doprava a vyšší náklady na hnojiva mohou v kombinaci s nepříznivým počasím výrazně zdražit základní potraviny a zhoršit přístup k nim v chudších zemích.
Podle Světového potravinového programu OSN (WFP) hrozí, že v roce 2026 bude akutnímu hladu čelit zhruba 266 milionů lidí. Organizace zároveň upozorňuje, že pokračující konflikt na Blízkém východě by mohl tento počet zvýšit až o 45 milionů. Odhad vychází ze scénáře, v němž by válka pokračovala a ceny ropy zůstaly nad 100 dolary za barel. Vyšší ceny energií se promítají do nákladů na výrobu, zpracování i přepravu potravin.
Současná situace se liší od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajina a Rusko patří mezi významné producenty obilí, olejnin a hnojiv, takže tehdejší narušení vývozu přispělo k prudkému růstu cen. Dodávky se později částečně přizpůsobily, globální trh se však podle WFP stále potýká s dopady tehdejšího cenového šoku. Nejcitlivější jsou státy závislé na dovozu potravin a energií, zejména v Africe a Asii.
Riziko pro obchod i humanitární pomoc
Konflikt na Blízkém východě může potravinovou bezpečnost ovlivnit i mimo samotný region. Podle společného varování Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a WFP se zdražování paliv a námořní dopravy promítá do dovozních účtů států, cen potravin a nákladů na humanitární operace. Organizace upozorňují také na růst cen močoviny a dalšího hnojiva, což může v další sezoně omezit úrodu.
Nejhorší dopady se očekávají v zemích, kde už lidé čelí konfliktům, vysídlení nebo dlouhodobému suchu. WFP uvádí, že riziko hladomoru v roce 2026 přetrvává mimo jiné v Pásmu Gazy, Súdánu a Jižním Súdánu. V Gaze se potravinová situace podle posledního hodnocení zlepšila díky větší humanitární pomoci a obnovenému komerčnímu provozu, zůstává ale křehká. Dodávky jsou omezené a část obyvatel je stále závislá na pomoci.
Další nejistotu představuje klimatický jev El Niño, který mění rozložení srážek a teplot v různých částech světa. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v červenci uvedl, že El Niño zesiluje a pravděpodobně přetrvá do začátku roku 2027. Pro říjen až prosinec 2026 úřad odhadl 81procentní šanci na velmi silnou epizodu. Samotný jev automaticky neznamená celosvětový propad úrody, může však zvýšit pravděpodobnost sucha či naopak nadměrných srážek v oblastech důležitých pro zemědělství. V kombinaci s válkami, drahou energií a omezeným financováním humanitární pomoci by tak další klimatický šok mohl zhoršit dostupnost potravin právě tam, kde jsou domácnosti nejméně schopné čelit růstu cen.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.